Místo toho, aby se zvolení činovníci starali hlavně o obecný prospěch sportu, jak by to běžní sportovci od nich měli žádat, mají sklon zajímat se o profit vlastní. Dosáhnou ho snadno: vzájemným dosazováním na dobře placená pracovní místa či na honorované pozice ve statutárních orgánech obchodních společností.
Je to zároveň legální (někdo to za nás spravovat musí) i nemravné (já beru peníze, spolek je na huntě).
Uprostřed divokých událostí a ještě divočejších diskusí kolem možného krachu Sazky se minulou středu na řádném zasedání sešel výkonný výbor ČSTV. Jeho členové se tvářili, jako když jde o všední den naplněný nezajímavou prací. Vlastně plněním usnesení z loňské valné hromady.
A tak to i bylo, i když šlo vlastně o velké peníze.
Výkonný výbor jednal o tom, jak víc vytřískat z akciových společností s majoritní účastí ČSTV. Jazykem byznysu se tomu říká maximalizace zdrojů.
ČSTV ztratil důvěru vládymiliony od státu dostanou rovnou sportovní svazy |
Úmysl čestný a správný. Škoda jen, že taková prohlášení lze čítat v desítkách usnesení po zasedáních jiných výkonných výborů této sportovní organizace mnoho let zpátky. Pravda, tentokrát chybějí nářky na to, že majetek nevynáší, jak by měl.
Ano, nářky na poměry a odkazy na "objektivní potíže", to bývala donedávna oblíbená rétorika členů vedení ČSTV, když přišla řeč na to, kde vzít víc peněz na sport. Skoro to vypadalo, jako že je svaz závislý na tom, jestli ve Špindlu napadne sníh.
Špindl řízený z Rakovníka?
Skiareál Špindlerův Mlýn, Sportovní areál Harrachov, Ski Pec, Sportovní centrum Nymburk, nakladatelství Olympia. Viditelné a vesměs hodnotné obchodní značky v ještě širším portfoliu Českého svazu tělesné výchovy. Žádná jednostranná závislost na Sazce. Vždycky ale záleží na tom, jak se s majetkem hospodaří.
Zůstaňme u příkladu Špindl. Čtyři členové výkonného výboru ČSTV jsou zároveň členy představenstva akciové společnosti spravující nejznámější české horské středisko. Dva z nich, Antonín Lébl a Irena Lehárová, jsou v něm od roku 2006. O rok později se stal dokonce předsedou představenstva Ivo Kaderka.
Muž spoluodpovědný už několik let nejen za fungování ČSTV, ale i za příliv peněz na jeho konto teď volá po založení jiné organizace. Je to snad snaha odvést pozornost od ČSTV? Ten se přece sám jakožto majoritní vlastník řady výdělečných sportovních zařízení nebude chtít rozpustit.
Kaderka zakládá konkurenci ČSTVchce peníze rozdělovat přímo svazům |
Je těžké posoudit, jaký vliv může mít tajemnice okresní organizace ČSTV Rakovník Lehárová na rozhodování špindlerovského představenstva.
Nebo, aby nezůstalo jen u jednoho příkladu, jak mohou o chodu SA Harrachov rozhodnout další členové výkonného výboru ČSTV, předseda České baseballové asociace Petr Ditrich a předseda České asociace extrémních sportů Marek Hájek. Ti jsou předsedou a místopředsedou představenstva akciovky usídlené na populárním Rýžovišti.
O čem nelze pochybovat, jsou odměny plynoucí funkcionářům ze členství v takových představenstvech, správních a dozorčích radách.
Hušákovy spanilé jízdy
Takhle to fungovalo většinu z dvaceti let, po něž byl předsedou ČSTV Vladimír Srb, a po loňské valné hromadě to vypadá na stejnou režii.
Obloukem jsme zpátky u Sazky, vlastně u jejího protagonisty a dlouholetého vládce Aleše Hušáka. Je typické, že jeho potíže přišly zvnějšku, od Hušákových nepřátel v široširém světě českého byznysu, a nikoli od ČSTV, který by měl z pozice hlavního akcionáře teoreticky sázkovou společnost řídit.
Všude po republice by se našli lidé, kteří by mohli vyprávět, jak Hušák objížděl zasedání regionálních orgánů ČSTV. Díky svému rétorickému nadání a šikovně (snad účelově) volenými argumenty snadno přesvědčil budoucí delegáty valné hromady, jak mají volit.
Oni mají doma svých starostí dost, informací naopak nedostatek a na jednání jsou řídícím schůze drženi pod tlakem. Rozhodnutí valné hromady jsou pak sice pravoplatná, ale nevyvěrají z hnutí, jak se v tělovýchově stále ještě poměrně často říká.
Podle tohoto modelu cimrmanovské zrcadlové perverze, či chcete-li inverze, tedy zároveň ČSTV řídí Sazku a Sazka řídí ČSTV. Jenže tady nejde o fiktivní filozofické učení, ale o toky peněz, v nichž si takzvaně dobrovolní volení funkcionáři mohou ohlídat, aby - řečeno s Jáchymem Topolem - "kov tek" i na jejich konta
Dokud se lidé budou hýbat
Nebýt tahanic kolem Sazky, běželo by hospodaření Českého svazu tělesné výchovy nezměněně a jeho strahovský aparát by dál plnil roli rukojmího v rukou skupiny šikovných byznysmenů a jejich zákonem vynucených, a proto přiměřeně zaplacených přikyvovačů.
Ale možná, že ČSTV nějaký čas, třeba i dlouhý čas, bude takhle fungovat dál. Ski areál Špindl je na dobré cestě k velkorysé expanzi nových sjezdovek a přidružených staveb. I jiné akciové společnosti vykazují dobrou ekonomickou perspektivu, vždyť nabízejí aktivní odpočinek a relax, o něž je mezi lidmi ohromný zájem.
Svaz buď podrží, nebo transformují lidé mající z jeho fungování profit. Jak by mohl nějakou změnu za svůj "malý", a tedy "chudý" spolek požadovat například šéf nohejbalistů Kamil Kleník, když je zároveň ředitelem Sportovního centra Nymburk? A takových vztahově-majetkových propletenců jsou kolem ČSTV desítky.