Ve finálovém kole, pod umělým osvětlením, nejprve na blyštivý kov nemyslela. „Tolik holek padalo. Chtěla jsem udržet čtvrté místo z prvního kola,“ svěřovala se.
Projela cílem a vedla, o 17 setin před Rakušankou Zettelovou. Na startu však čekalo trio superfavoritek: Kosteličová, Pärsonová, Poutiainenová.
Zaváhá některá z nich?
Švédka Pärsonová, která ještě ve čtvrtek ležela v posteli s horečkou 39 stupňů, minula branku. „Mám bronz,“ věděla Záhrobská.
Janica Kosteličová triumfovala, odrazila v čele i nápor Finky Poutiainenové. Chorvatka získala třetí zlato na šampionátu. To před ní v historii dokázaly jen tři ženy.
„Janica je super,“ říkal její otec Ante Kostelič. „Ale Záhrobská bude každý rok lepší a lepší. Pozor na ni. Jen se podívejte, jak se lepší i v obřím slalomu.“
|
Cesta Záhrobské k medaili |
| Začátky: Ve 2 letech na Benecku poprvé lyžuje. Žákyně: Vyhrává Monte Topolino, neoficiální žákovské mistrovství světa. Konflikty: Otec šel hlavou proti zdi. Odmítl centrální přípravu s reprezentací, trénoval dceru sám. Slavný debut: V prosinci 2002 při své premiéře ve Světovém poháru dojíždí 5. v k. o. slalomu v Sestriere! Premiéra na MS: Ve Svatém Mořici 2003 je devátá v kombinaci. Slalom nedokončila. Finále: V březnu 2004 se jako první Češka po 18 letech kvalifikovala do finále Světového poháru. V konečném pořadí sezony je desátou slalomářkou světa. Medaile: V Bormiu 2005 dobývá bronzovou medaili ze slalomu mistrovství světa. |
Kostelič vytyčil v pátek 2. kolo. Jeho 69 branek, o 13 více než v prvním, bylo zkouškou fyzičky. Nejedna slalomářka propadla. Ne tak Záhrobská.
Ale už odpolední první dějství se proměnilo v lyžařská jatka. Osm žen z elitní patnáctky nezvládlo kurs od amerického kouče Wagnera.
Zapomenuta zůstala slova Rakušanky Hospové, jež před závodem tvrdila: „Těžší svah by neškodil.“ Dvě kritická místa prosela v 1. kole kandidátky medailí: pátá branka po startu a zrádná vlásenka před cílem.
Rakušanka Schildová letěla na tvář. Slovenku Zuzulovou vzala tyč přes paty, zoufale se držela za hlavu. Němka Bergamnnová padla na hlavu, Američanka Koznicková ji napodobila. „Prohlídla jsem si trať dobře. Stačilo jediné: projet skrz,“ zpytovala pak svědomí.
Francouzka Pequenotová na sněhu usedavě plakala. Němka Ertlová, která si dovezla i budoucího manžela, vztekle bouchla do tyče. Exmistryně světa Nefová si ťukala na čelo.
Rtuť teploměru vystoupala na plus 6 stupňů Celsia. „Oteplilo se a sníh se změnil, už není državý. Holky na to nejsou připravené,“ poukazoval Záhrobský. Dceru vysílačkou informoval o zrádných místech. „Vršek opatrněji,“ zněl povel.
Startovala desátá v pořadí. Lékař Jiří Beznoska lyžařce na startu říkal: „Jeď rychle a dole ještě zrychli.“ Naplnila jeho slova. Když jí hlasatel na stadionu zpíval „Happy birthday,“ mávala divákům. V poločase slalomářské bitvy držela čtvrtou příčku.
Záhrobský dirigoval lékaře Beznosku: „Jirko, máš Šárku na starost, já jdu dělat lyže.“ Před rozuzlením dramatu věštil: „Druhé kolo bude vabank, spíš o nervech a psychické odolnosti. Navíc Kostelič tam postavil netypické ptákárny.“ Měl pravdu. Seriál pádů pokračoval.
Bronzová tečka naplnila i oči jindy tvrdého Záhrobského dojetím. „Tepovou frekvenci jsem měl vysokou,“ přiznal. „Byla to pro mě rigorózní zkouška. Po všech trápeních, která jsem prodělal se svojí cestou, je to zadostiučinění. Jen si vzpomeňte na příkoří od svazu. Tohle je pokoření mých soupeřů.“
