Strachová vyhlíží ve Vailu slalom a říká: Jsem vděčná za posledních deset let

Její den D nadejde při slalomu až v závěru mistrovství světa sjezdařů ve Vailu, ve středu si však na šampionátu odbude debut v závodě týmů. Na setkání se Šárkou Strachovou jsem tentokrát přišel „vyzbrojen“ rozhovorem, který jsme spolu vedli před 10 lety v hotelu v Santa Catarině. Poté, co získala svoji první světovou medaili.

Tehdy, v únoru 2005, byla pod příjmením Záhrobská nejmladší medailistkou slalomu. Měla v lyžování stále takřka vše před sebou. „A teď mám skoro všechno za sebou,“ povídá. Startuje na svém už osmém mistrovství světa. „Přitom mistrovství se koná jednou za dva roky. To je celkem šestnáct let života. Což zní hrozně. Někdy si říkám: Ježíšmarja!“

Zahráli jsme si nyní hru. Četl jsem jí, co vše před těmi deseti lety říkala. A Šárka Strachová mi vyprávěla, co si o svých někdejších výrocích myslí dnes.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Oslavila jsem 20. narozeniny. Už nikdy nebude v mém věku na začátku ta jednička. Dělám si legraci, že jsem už strašně stará. Ale myslím, že mě nejkrásnější léta teprve čekají. Někdo tvrdí, že přijdou kolem třicítky.“

Šárka Strachová 2015: A teď přicházejí. Tolik jsem toho během posledních deseti let zažila. Medaile, těžký rozchod s otcem, soudní řízení, vážné zranění, svatbu. Na celých těch deset let však vzpomínám ráda a s vděčností. Samozřejmě, že bych to vše nechtěla prožít znova, ale... to, že jsem dnes tady a mluvím, jak mluvím, je jedině díky tomu, co všechno jsem si prožila.

Umíte se už na rozdíl od minulosti radovat i z maličkostí, že?
Já byla dřív hrozně jednokanálová, tak mě táta vychoval. Nic jiného než lyžování a trénink neexistovalo. Z téhle jeskyně a ulity mě dokázal vytáhnout až Tonda (manžel Antonín Strach). Teprve on mi ukázal, o čem život je. A taky že mohu i coby profesionální sportovkyně být šťastná a mít partnera, aniž bych měla pocit, že sport šidím.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Vztah vrcholového sportovce záleží na vzájemné toleranci. Ti dva si musí vyjít vstříc.“

Šárka Strachová 2015: Vidíte, a za pár let jsem takového partnera našla! Zažívám úžasné pocity blaha, když se ráno probudím Tondovi v náručí, dáme si dobrou snídani, pak pusu, Tonda jde do práce, já na trénink a přes den se těšíme, až se zase uvidíme.

Šárka Strachová na trati slalomu ve Flachau.

Už se občas těšíte i na úplně jiný, nezávodní rodinný život?
Hrozně moc. Je úžasné, že poté, co jsem skončila v nemocnici, jsem se mohla zase vrátit na lyže. Ale ve mně je pořád ta závodnice, která nechce jezdit pro 8. a 12. místa, ale na bednu. Poslední sezony se to nedařilo a hlavně po olympiádě v Soči jsem byla hodně dole, ve velké krizi.

Letošní sezonu jste si naplánovala jako poslední. Ale už to neplatí, myslíte i na tu další. Cosi se změnilo, že?
Po loňské sezoně jsem měla pocit, že nemám energii ani motivaci. Řekla jsem: Chci jiný život, už jsem na to moc stará, jsem strašně unavená z cestování. Šlo také o finance, pořád jsem do toho investovala peníze a zpět nic nepřicházelo. Ani zkraje této sezony jsem si moc nevěřila. Ale Klaus (trenér Mayrhofer) mi říkal: Hele, máš na víc, vždyť v tréninku jezdíš v porovnání s ostatními jedny z nejlepších časů. A pak přišlo Kühtai a já jsem po skvělém 1. kole ve druhém tu bednu udržela. To bylo neskutečně emotivní.

Nyní věříte, že pokud zajedete dobře obě kola, budete také ve Vailu na stupních stát?
Nejen to. Já vím, že mohu vyhrát. Vím, co umím. Psychika je klíč. Jediný, kdo mě může brzdit, jsem já sama. Nikdo na mě netlačí, ani trenér, ani Tonda. A cizími lidmi na sebe tlačit nenechám.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Když jsem viděla, jak vypadá v cíli Janica Kosteličová, řekla jsem si: Takhle jednou dopadnout nechci. Janica kulhala, bylo jí špatně, nemohla dýchat, kašlala. Nebyl na ni hezký pohled.“

Šárka Strachová 2015: A tenkrát jí bylo jen 23 let. O rok později ukončila kariéru. To je šílené.

1. října 2014

Jaké je vaše tělo ve třiceti?
No, profesionální sport není nejzdravější záležitost. I já ponesu následky. Ozývají se kolena, záda, kyčle. Ale držím se. Kolem dvaceti jsem na tom byla mnohem hůř, měla jsem před výhřezem plotýnky, trápila mě hyperlordóza. Ale později se nám to povedlo srovnat a držet na úrovni. Teď všechno funguje, jsem stabilní, a pokud občas spadnu, tak si nic nezlomím a nepřetrhnu. I když samozřejmě regeneruji mnohem pomaleji.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Letos jsem běhala na Letné 150 schodů v kuse. Ještě si chci přidávat.“

Šárka Strachová 2015: Schody jsme poslední léta dělali jen párkrát na Julisce. Ale chceme se k nim příští rok vrátit. Tak jestli jsem jich tehdy zvládala 150, po deseti letech jich snad dám aspoň dvakrát tolik.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Opět se hlásím na ekonomku a uvažovala jsem i o zemědělce.“

Šárka Strachová 2015: Na tu ekonomku jsem se i dostala. Byla jsem na pár přednáškách a pak jsem studium ukončila a nikdy se nevrátila. Nejsem úplně studijní typ. Na bráchovi, který ekonomku i vedle lyžování dokončil, jsem viděla, jak je to těžké. Nechtěla jsem se při závodech stresovat zkouškami a nechtěla jsem obojí dělat jen napůl.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Jednou bych se ráda usadila v Krkonoších. A u chalupy aby stál kůň.“

Šárka Strachová 2015: Tak bydlet v Krkonoších už mým snem není. A toho koně jsem si částečně splnila, i když nestojí u mé chalupy. Jmenuje se Douglas a starají se mi o něj na statku, kam za ním jezdím.

Trenér Klaus Mayrhofer a na pozadí jeho svěřenkyně Šárka Strachová.

Jinak jste i v Praze spokojená? Coby teenagerka jste mi říkala, že vám tady vadí špína, auta, davy lidí i spousty domů.
Já toho říkala. Mám Prahu ráda. Plánujeme však, že bychom se přestěhovali do přírody. Máme pozemek kousek za městem, odkud to budeme mít do Prahy jen 20 minut.

Tehdy (Šárka Záhrobská 2005): „Kvůli lyžování jsem se vzdala tanečních, klavíru, výletů do Paříže nebo Londýna. To všechno by mě lákalo.“

Šárka Strachová 2015: Ty taneční jsem si už taky splnila, loni jsem chodila na individuální výuku. Pak jsem taneční botky vyměnila za boxerské rukavice a teď se pro změnu věnuju thajskému boxu. Ale určitě se chci k tancování vrátit.

Česká lyžařka Šárka Strachová při první jízdě olympijského slalomu. (21. února 2014)

A co ty výlety?
I v Paříži jsem už byla. Ovšem po kariéře zůstanu radši pár let doma a maximálně vyrazíme na víkend do Harrachova. Až s dětmi budeme asi zase cestovat víc. Třeba do Alp na lyže. Cesty kolem světa mě už nelákají.

Ještě cosi jsem si v našem rozhovoru z roku 2005 zatrhl. Vaši radost po získání bronzu jsem popsal coby „decentní a umírněnou“. Jako byste ji ani neuměla dát najevo.
Tenkrát jsem se vůbec neuměla radovat. Byla jsem pořád v jedné linii, bez emočních výkyvů. Už se to zlepšilo, ale pořád bych ještě mohla dávat své emoce víc najevo. Protože právě emoce často pomáhají.

Jaké jsou nyní, před vaším osmým šampionátem?
Je to sice mé osmé mistrovství, ale každé je úplně jiné. Kdybych necítila nic, bylo by to blbé. Ale já cítím malou nervozitu, takové příjemné vzrušení. To mi může i pomoci. Věřím, že mě nebude svazovat.

Fakta

Osm šampionátů Šárky Strachové

St. Anton 2001: 21. ve slalomu.
„Bylo mi šestnáct a pletli si mě s předjezdkyněmi.“

Sv. Mořic 2003: 9. v kombinaci, nedokončila slalom.
„Škoda druhého kola slalomu, byl dobře rozjetý.“

Bormio/Santa Catarina 2005: Bronz ve slalomu, 5. v kombinaci, 10. v obřím slalomu.
„Úžasně mi vyšly všechny starty.“

Aare 2007: Mistryně světa ve slalomu, 4. v kombinaci, 12. v obřím slalomu.
„Po obřím slalomu jsem brečela, psychicky jsem 2. kolo nezvládla. Slíbila jsem si, že se z toho poučím. A zúročila jsem to hned v následujícím slalomu.“

Při tréninku v hale Sparty.

Val d’Isere 2009: Stříbro ve slalomu, 11. v kombinaci, 15. v superG, 16. v obřím slalomu.
„Ve 2. kole slalomu jsem měla i trochu štěstí, první závodnice vypadly.“

Ga-Pa 2011: 12. ve slalomu.
„Nedařilo se mi podle představ.“

Schladming 2013: 8. ve slalomu.
„Sezona po mé operaci. Osmé místo bylo tehdy pro mě ohromné, hrozně jsem si to užívala.“

Vail 2015: ???
„Soustředím se na závěrečný slalom. Věřím, že jsem teď na vlně.“