Bývalý mistr světa se vydal za oceán hned po Šestidenní. Využil pozvání jednoho přítele, který několik let žije ve Fort Lauderdale. V původním plánu figuroval jeden závod týdně. Ovšem Michalík absolvoval pouze jediné cross-country zařazené do floridského šampionátu. Dojel druhý.
„Bohužel jsem dostal od stáje cestovní motorku. Měla veškeré vybavení pro běžný provoz,“ vysvětlil, proč se jeho floridské závodění omezilo na jediný start.
Konkurence byla vynikajicí. Závody lákaly značné množství jezdců, mezi nimi byl také bývalý mistr světa v enduru Shane Watts. Na startu se objevilo několik továrních týmů, které se účastní celoamerického mistrovství. Také zájem diváků byl ohromující.
„Závody přenášela televize a v týdnu je několikrát opakovala,“ srovnal Michalík.
I když nejlepší český endurový jezdec nezávodil, ve Spojených státech nelenošil. Pravidelně trénoval na superkrosové trati, poznával jiný soutěžní styl. Rozdíl mezi evropským a americkým cross-country je závratný. Jedno kolo při závodě měřilo 16 kilometrů, jelo se střídavě po písku a trávě, motocykl téměř neustále pádil na plný plyn. Trať nebyla označena „mlíkem“, směr ukazovaly pouze šipky.
„Dosud jsem nic podobného nezkusil, bylo to hodně rychlé. Stále jsem měl zařazenou pětku nebo šestku, tachometr ukazoval stokilometrovou rychlost. Rozhodující je hlavně výdrž, ale na to bych si zvykl,“ popsal závody Michalík, jemuž vadilo teplé počasí. Teplota atakovala hranici 30 °C, jednou ji překročila o osm stupňů.
„Zvyknout si na teplo, to byl největší problém. Když jsem odjížděl z Česka, začínala tady zima,“ připomněl, že při Šestidenní v Jizerských horách dokonce sněžilo.
S vedrem se vyrovnal, horší to bylo s místní stravou. Ta Michalíkovi neseděla. Proto musel přejít na populární špagety.
„Místní jídlo bylo hodně ostré, měl jsem potíže se žaludkem,“ dodal závodník.
