Ruský tenista Marat Safin po sezoně skončí s tenisem. V devětadvaceti letech, kdy jsou mnozí jiní na vrcholu formy. Jenže to by snad ani nebyl on, kdyby nešel svou vlastní cestou.
Do konce kariéry mu zbývá odehrát ještě pět dalších turnajů. Ale US Open bude vždycky pro Safina speciální. Dnes se tu loučí s grandslamovými podniky. Před devíti lety na stejném místě zažil svůj nejslavnější moment. Jako dvacetiletý mladíček dobyl první grandslamový triumf. Ve finále doslova zničil legendárního Peta Samprase. Rozstřílel ho 6:4, 6:3, 6:3. A dva měsíce poté vystoupal vrchol.
"Ten zápas byl pro mě hotový zázrak. Tehdy jsem nečekal vůbec nic, během roku 2000 jsem klesl až na 45. místo. A najednou jsem byl světová jednička," diví se Safin snad ještě dnes. "Ale bylo to pro mě obtížné. Bylo mi dvacet. Na nic z toho jsem nebyl připraven," dodává a naznačuje, že konečně dospěl. On. Velké dítě. Bouřlivák na kurtu i v životě.
Byl to právě Safin, kdo si jako první řekl o místo mezi starými vlky jako Agassi či Sampras. Až po něm přišli Hewitt, Roddick nebo Federer. Zatímco oni v následujících letech zářili, Safina tížily zranění i vlastní hlava.
Schopnosti ničit soupeře světovým tenisem měl vždycky. Prodal je například při triumfu na Australian Open 2005. Svůj temperemant ale mnohdy nedokázal ovládnout, tolik raket jako on rozlámal málokdo. Jindy se Safin pro změnu rozhodl, že duel odchodí. Co je u jiných jenom metafora, u něj platilo doslova.
Když je nablízku Marat Safin, nikdo si nemůže být jist, co se stane. Nuda ale nehrozí. Svá vítězství byl schopen oslavit třeba staženými trenýrkami. A když se jej novináři tázali, jak bude na newyorský turnaj vzpomínat, vytasil se s nečekaným přirovnáním: "Je to tu jak v zoo. Milion lidí pobíhá tam a zpátky. Bratři, sestry, matky, otcové, babičky. Leze to dost na nervy." Inu, Safin.
S letošním turnajem se Safin rozloučil prohrou v prvním kole. Po dvou hodinách a 13 minutách odešel poražen Rakušanem Jürgenem Melzerem. Jakoby nechtěl zůstat nic dlužný své pověsti, po prvním setu, který opanoval v poměru 6:1, jeho hra uvadla. Znovu přišly na řadu Safinovy zoufalé pohledy směrem do oblak. Ani ty však nebyly nic platné. Zbývající sady prohrál 4:6, 3:6 a 4:6.
"Všechno v pořádku. Je konec," říkal pak Safin po své derniéře. "Snad jsem se mohl rozloučit líp, ale v pohodě. Nelituji. O porážky se už nestarám." Ta poslední věta je nejspíš hodně pravdivá. Ruský obr se letos pakoval i v prvním kole Wimbledonu. V sezoně vyhrál jen ve dvanácti zápasech a mezitím klesl na 58. místo žebříčku.
Co bude se Safinem nyní? To se prý teprv uvidí. Rozhodně ale nehodlá zůstat ve světě tenisu. "Dosáhl jsem všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl. Teď chci dělat něco úplně jiného. Mám spoustu času si to pořádně promyslet. Těch dvanáct let v profesionálním tenisu bylo skvělých. Ale už je toho dost. Byla to dlouhá jízda, teď potřebuju vypnout."
Překvapivě klidný Safin vzplanul ve středu jen jednou. Když měl komentovat výkony své sestry Dinary. Ta se sice stejně jako on vystoupala na první příčku světového žebříčku, na grandslamový titul ale čeká marně. Safin se proto ujal role velkého bratra: "Všichni jsou na ni tvrdí a ptají se: 'Je to opravdová světová jednička?' Ona přece světový žebříček nedělá. Tak se s tím smiřte a nechte ji být," vyzval se srdnatým výrazem pravého ruského bohatýra.
