Když kontroloři zazvonili u jejích dveří, byla však podle vlastních slov "z rodinných důvodů ve špatné emocionální situaci".
A odmítla je pustit dál.
"Šlo o zkratové jednání," řekl předseda svazu Walter Kastner. Co naplat, že nazítří si to Galambfalvyová uvědomila a nabídla se, že testy dodatečně podstoupí. Už bylo pozdě.
Teď jí Rakouský antidopingový výbor vyměřil dvouletou distanc! Přesto, že svaz označil trest za "extrémně tvrdý" a vyjádřil šachistce podporu ve snaze dosáhnout u soudu jeho zmírnění.
Je to vůbec první doložený dopingový případ v šachu, kde byli hráči v minulosti diskvalifikováni jen za nepovolené použití elektronických pomůcek.
"Problém mohli mít i s nadměrným užíváním kofeinu, ale ten už na listině zakázaných prostředků není," říká Jan Chlumský, šéf Antidopingového výboru ČR. Připouští však, že použití některých zakázaných látek může být pro šachisty lákavé. "Třeba různých stimulantů a psychofarmak na zbystření mentální pozornosti."
Dopingové kontroly byly u nich v porovnání s dalšími sporty dosud minimální. "V průměru kontrolujeme ani ne jednoho šachistu za rok," doznal Chlumský. Za období 1993–2006 bylo v Česku testováno celkem jen šest šachistů.
V Rakousku šlo nyní dokonce o teprve třetí namátkovou kontrolu šachisty v historii. Galambfalvyová měla smůlu.
