Bývalému mistru světa v šachu Borisi Spasskému je nyní devětašedesát. Včera dával šachovou lekci v Praze. Byla to výjimečná chvíle.
V Praze na letišti vyjely Spasskému kufry jako poslednímu z cestujících, tak začal čtyřdenní pobyt jednoho z největších šachových géniů historie v Česku.
Ve středu večer přes únavu Spasskij vtipkoval. Rozmáchlými gesty a grimasami předváděl soupeře a vyprávěl hlubokou hrdelní ruštinou.
"Přemýšlejte minutu, co může teď velmistr udělat, aby nevyhrál," vyzval posluchače, když zastavil předváděnou partii v pozici, jež byla pro něj naprosto výhodná. "Těžká otázka!" ozvalo se od smějícího se obecenstva.
Spasského však proslavila jiná porážka. Je k němu až kruté, že ze záplavy vítězných partií vyčnívá prohraný zápas s legendárním Bobby Fischerem.
V nejvyhrocenějším utkání šachových dějin, označovaném jako zápas století, byl brán americký fenomén Fischer jako vyslanec demokracie. A Spasskij byl coby Sovět nechtěně vpasován do role emisara říše zla.
Když v roce 1972 Rus, který titul šampiona obhajoval, s Fischerem prohrál, propukla většina světa v nadšení. Jenže Spasskij i včera dokázal, že k němu nesympatické přívlastky nesedí.
V jednu chvíli si s úsměvem utahoval i z marxismu-leninismu a Gorbačovovy perestrojky. Zábavné byly také jeho šachy. I v dobách, kdy byl na vrcholu, o sobě Spasskij tvrdil, že je líný.
Včera vypadal spíš jako čiperný gentleman, který s humorným nadhledem rozebírá vlastní krachy. Dostál tím v Praze pověsti, která ho v šachovém světě provází.
Boris Spasskij . |