Mezinárodní cyklistická unie (UCI) pochopitelně trvá na dodržení pravidla, podle nějž je start v olympijské časovce podmíněn tím, že země musí být kvalifikována i pro hromadný závod. A do něj se Česko nekvalifikovalo. „Očekávám, že UCI bude tvrdě argumentovat tím, že tato podmínka byla obsažena v postupových kritériích,“ říká Šťovíček.
Co s tím může udělat?
Poukázat na nejasnosti ve srozumitelnosti kvalifikačních kritérií.
„Existuje rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které říká, že pravidla mají být nastavena zcela jasně a zřetelně, a pokud nejsou, odpovídá za to mezinárodní federace a nemá být postižen individuální sportovec.“
Prvním krokem v jeho boji o Sáblíkovou je dopis, který na UCI odešle a v němž na nepříliš přehledně sepsaná pravidla poukáže.
V této souvislosti připomíná i kauzu biologického pasu cyklisty Romana Kreuzigera, kterého zastupoval a kdy UCI obvinění stáhla. „Už tehdy, při provizorní suspendaci Romana Kreuzigera, jsem si všiml, že jejich pravidla jsou poměrně nejednoznačně sepsaná. Možná, že současné zmatky mají podobný základ.“
Přesto tuší, že UCI odmítne ustoupit. „Museli by někoho vyřadit z již provedené nominace, což je problém.“ V případě ženské časovky by tak o místo přišlo Japonsko.
Je však ještě jedna cesta na hry.
Pokud se některé národní olympijské výbory do 15. června vzdají vybojovaných míst, tripartitní komise UCI je přerozdělí. A v komuniké UCI je uvedeno, že v takovém případě mohou připadnout i těm zemím, jejichž závodnice se v časovce na mistrovství světa umístily do 10. místa pořadí zemí, ale nejsou kvalifikovány pro hromadný závod. Tak jako Sáblíková.
„Sondoval jsem, že k takovému přerozdělení už v minulosti došlo. Nejde o výjimečnou věc,“ říká Šťovíček. „Zapojit se ovšem musí i předseda cyklistického svazu pan Štetina. Už jsem mu říkal, že musí na UCI zalobbovat.“
