Takhle suverénně jste víceboj ještě nikdy neovládla. Dochází vám to už?
Přitom když jsem dojela patnáctku, tak jsem byla úplně hotová. Tehdy jsem vůbec nevěděla, jak ještě zvládnu objet tu pětku. To bylo vážně strašné.
Vidíte a potom jste pětku vyhrála skoro o 12 vteřin.
No to jo. Ale necítila jsem se.
Mohla jste ji už jet uvolněněji, ne? Náskok jste před ní měla obrovský.
Ale pořád jsem si uvědomovala, co všechno by se ještě mohlo stát. I když se mi předchozí tratě povedly, cítila jsem se opravdu strašně unavená. Tak jsem se radši při pětce soustředila na posledních pět kol. Kdyby náhodou v Ireen Wüstové chytly saze, abych měla ještě něco v zásobě a měla sílu s ní bojovat. Rozjížděla jsem pětku docela opatrně. Ale v posledních kolech jsem měla sílu zrychlit.
Načež jste projela cílem a viděla ten obrovský rozdíl, s jakým jste ostatní porazila.
Takhle na to nekoukám. Já jsem i tady koukala spíš na každou trať zvlášť. Každé porovnání bylo pro mě hodně důležité před mistrovstvím světa na jednotlivých tratích v Kolomně, kde budu mít dost těžkou pozici.
Za cílem jste se nejprve ani neusmívala. Proč?
To bylo takové hrozně zvláštní. Absolvovat pětku samostatně nebo ji jet nedlouho po patnáctistovce je hrozně velký rozdíl. Viděla jsem svůj čas 6:58 a hned mě napadlo: V Kolomně ji musím na zlato zajet ještě rychleji.
Očima kouče Petra Nováka„Už po patnáctistovce jsem říkal, že i kdyby Martina při pětce upadla a zase se rychle zvedla, stejně může celkově vyhrát. Předpokládal jsem, že pojede na pětce tempo pod 7 minut, i když to bude při tak krátkém čase na regeneraci a na zdejším obtížném ledu dost těžké. Ale povedlo se. Jednou třeba vyhraje na Evropě i všechny čtyři disciplíny... (směje se). Každopádně si myslím, že jsme vše v této sezoně sladili perfektně, kolo i brusle. Martině ta dvojkombinace neublížila, naopak její výkonnost šla oproti loňsku ještě nahoru. Nemoc nás před Vánoci samozřejmě zpomalila, antibiotika formě nikdy neprospívají. Ale Martina tady ukázala, že tu formu měla předtím opravdu velkou. Nepanikařila. Při přípravě v Collalbu jsme po nemoci vhodně upravili trénink. Nemohla jezdit taková kvanta jako jindy, ale musela trénovat míň a přitom stejně dobře. Jak? O tom se nemohu moc bavit, protože bych tím napovídal soupeřům.“ |
Zase tolik soupeřek tam nepřibude.
Ale bude tam navíc specialistka Kleibeukerová. Na holandské kvalifikaci teď vyhrála v Heerenveenu pětku taky za 6:58. Za cílem víceboje se mi honilo hlavou právě tohle. I když pravdou je, že led byl tady v Minsku těžký a čas 6:58 je na něm dobrý.
Skvělý byl i váš vítězný výkon 1:57,00 na patnáctistovce. Tu jste při mistrovství Evropy vyhrála vůbec poprvé v kariéře v kryté hale. Předtím se vám to povedlo jen na otevřené dráze v Budapešti.
Ta patnáctistovka mě dost překvapila. Na tomhle ledu je 1:57 vážně bezvadných. Když jsem ji dojela, ani mě tolik nezajímalo, jestli jsem při ní na posledních metrech Ireen předjela, nebo ne. Podstatné pro mě bylo, že mi Ireen nedokázala odjet. Protože na pětce jsem si proti ní věřila, tu jsem s ní nikdy předtím neprohrála.
Co vám pak po dojetí pětky řekla?
Povídala mi: Já asi začnu dělat cyklistiku stejně jako ty. Potom prý třeba taky bude lepší. Byl to samozřejmě od ní špás. Jsem hrozně ráda, že jsem ji tady o tolik porazila, ale musím brát v potaz, že před třemi měsíci měla otřes mozku a jsou to její teprve druhé velké závody. Za měsíc už může být úplně jinde.
