Po vítězném prvním utkání s Iraklisem Soluň zavládla euforie z možného postupu. Proti jednomu z favoritů Ligy mistrů začal tým konečně předvádět volejbal, jaký se po něm žádal.
Jenže pak došlo k nečekaně a pro hráče těžko vysvětlitelné výměně trenéra.
Pavel Třešňák byl odvolán a jeho funkci převzal bývalý francouzský reprezentant Eric N´Gapeth. Místo klidné přípravy na odvetné utkání následoval blok intenzivních tréninků bez většího odpočinku. V odvětě v Řecku pak tým působil velmi unaveným dojmem a prohrál hladce 0:3.
Vedení klubu se nechalo slyšet, že dává před Ligou mistrů z dlouhodobého hlediska přednost Francouzskému poháru. Tomu byl přizpůsoben i tréninkový režim a program.
Proč se klub takhle rozhodl?
Ligu mistrů hrají vítězové evropských ligových soutěží a v těch nejvyspělejších zemích také vítězové národních pohárů. Jen Francie mívala výjimku.
Zdejší LNV (Ligue Nationale de Volley), takzvaný ligový výbor, který soutěže organizuje a pořádá, totiž zvolil jiná kritéria. Pro zvýšení prestiže domácího šampionátu obsazoval druhé místo v Lize mistrů vítězem dlouhodobě části ligy. V případě, kdy tuto část vyhrál pozdější mistr, připadlo druhé místo finalistovi play-off.
Od letošního roku však bude všechno jinak. Evropská volejbalová konfederace (CEV) odmítla dále tolerovat jakékoliv výjimky a vydala jednoznačnou direktivu, že od příští sezony bude platit pravidlo vítěz poháru a vítěz ligy pro všechny.
Během jediného dne se ve Francii všechno postavilo na hlavu.
Tedy zejména v klubu Paris Volley.
Francouzský pohár, ze kterého už vypadl momentálně nejsilnější francouzský tým Tours, zajišťuje postup do příští Ligy mistrů. Naopak start ve finálovém turnaji, ba dokonce ani celkové vítězství prestižní evropské soutěže, účast v dalším ročníku nezaručuje.
Po nepříliš přesvědčivých výsledcích z průběhu základní části ligy, ale velmi dobrém působení v Lize mistrů, v níž klub ani jednou neprohrál, přišel před odvetným zápasem proti Iraklisu jasný pokyn. Jako hlavní priorita byl jasně stanoven zisk Francouzského poháru!
Jenže kdesi se vytratil duch sportu. Jakýpak smysl asi má působení v Lize mistrů pokud mne nezajímá postup do prestižního finálového turnaje?
Proč tedy chci hrát v příští sezoně tu samou evropskou soutěž, když ta letošní mne přestala zajímat před samým vrcholem?
Z pozice hráče je přece otázkou cti hrát takovýto finálový turnaj. Vždyť na klubové úrovni lepší soutěže není...
Tento přístup klubu, který v minulosti aspiroval na nejvyšší příčky, mě dost zarazil.
Mým názorem je, že pokud by trenér Třešňák u týmu zůstal, podařil by se jak postup do Final Four, tak bychom byli ve větším klidu a v tomto týdnu bychom měli i lepší šance v závěrečném turnaji Francouzského poháru.
Pavla tímto velmi zdravím, přeju mu hodně štěstí v kvalifikaci se slovenskou reprezentaci a šťastnější výběr budoucího angažmá.
