Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když něco děláš, tak pořádně, říká si kanoista Fuksa. A tak sbírá triumfy

ZABER! Rychlostní kanoista Martin Fuksa v závodu Světového poháru v Bělehradě | foto: Balint Vekassy

15 2017
Tvář rychlostního kanoisty Martina Fuksy zdobí v dosavadním průběhu sezony, jež vyvrcholí světovým šampionátem v Račicích, samý úsměv. Ze šesti individuálních závodů ve Světovém poháru byl hned pětkrát první, daří se mu. Proč? Jak překonal zklamání z olympiády v Riu? Co změnil?

Před olympiádou byl čtyřiadvacetiletý Fuksa pasován do role favorita, na kilometrové trati, kde na předchozí dvou světových šampionátech bral dvě stříbra, měl zazářit. Jenže byl pátý (původně dojel šestý, ale bronzového medailistu Sergeje Tarnovschého později diskvalifikovali kvůli dopingu).

A ve druhé disciplíně, dvousetmetrové, se stal obětí zmatků s postupovým klíčem a po účasti ve finále B bral jen deváté místo.

Jenže sezona 2016 je pryč. Je tu sezona 2017 - rok, v němž už se Fuksy netýkají závody do 23 let, v němž se může plně soustředit na seniorské závody a hlavně v němž se po takřka šesti desetiletích koná v Česku světový šampionát.

Martin Fuksa do této sezony vstoupil fenomenálně. Pět prvních míst budiž důkazem. „Takový vstup do sezony jsem ještě nikdy neměl,“ přiznává v rozhovoru pro iDNES.cz.

„Chci závodit nejvíc, jak to jen v kanoistice jde. Čili tři závody Světového poháru, ty už mám za sebou. Pak v půlce července mistrovství Evropy v Bulharsku a pak mistrovství světa v Račicích na konci srpna. Takovou porci závodů letos zkouším poprvé, náročné to bude, ale mám natrénováno tolik, abych to zvládnul,“ věří si.

Rychlostní kanoista Martin Fuksa při tréninku.

Rychlostní kanoista Martin Fuksa při tréninku.

Když mluvíte o tom, že máte natrénováno, věnoval jste po olympiádě tréninku víc pozornosti?
Ano i ne. Po olympiádě jsem za výsledky dostal od pražské Dukly nabídku, že se můžu stát profesionálním vojákem. Absolvoval jsem takzvanou tříměsíční základní vojenskou přípravou od října do prosince (více čtěte ZDE) a stíhal jsem trénovat jenom od pátku do neděle. Bylo pro mě dost náročné jezdit do Vyškova a zase zpátky. Jak jsem přijel domů do Nymburka, hned jsem šel trénovat. V neděli jsme skončil s dřinou, dal jsem si jídlo a zase jel do Vyškova. Hodně náročné...

A pak?
Přes Vánoce jsem byl nemocný, ale v lednu jsem do toho vletěl naplno. Nově jsme jeli trénovat do velké nadmořské výšky, aby se mi množily červené krvinky, které mi pomáhají ve vytrvalosti. Takže jsme odjeli do Bulharska na tři týdny. V únoru jsme byli v Portugalsku a pak ještě v Chorvatsku.

Jak tedy trénujete?
Čím jsou závody dál, tréninky jsou delší, intenzivnější. Víc se maká, běhá, posiluje a jezdí na vodě. Naopak čím se závody blíží, dávky se ubírají - najíždím méně kilometrů na vodě, méně posiluju, jdu běhat jenom občas; prioritou je voda, tam strávím nejvíce času.

I v zimě?
I v zimě, proto se snažíme jezdit do tepla. Když jsme v Česku, přidávají se běžky nebo ještě plavání.

Kde všude byl Fuksa první

Sezona 2017, Světový pohár

  • Montemor-o-Velho: 200 m, 1 000 m
  • Szeged: 1 000 m
  • Bělehrad: 200 m, 1 000 m

Kdo vám sestavuje tréninkové plány?
Táta Petr (získal jedenáct medailí z mistrovství světa a sedmdesát domácích titulů) s dědou Josefem, kteří mě trénují. Táta je zaměstnaný v Dukle, děda má letité zkušenosti.

Fungují jako tandem?
Děda s taťkou se navzájem skvěle doplňují. Děda si studuje různé věci o fyziologii a snaží se to dávat do praxe. Oba dohromady vymýšlí tréninkový plán.

Mají na starosti jenom vás?
Kdepak. Trénují ještě mladšího bráchu Petra a další kluky.

Kromě tvrdého tréninku je ještě něco, co se podepisuje na tom, že teď sbíráte úspěchy?
Myslím si, že základem všeho je trénink. Pak se k tomu přidávají různé další věci - rodinná podpora, dobrá životospráva, kvalitní jídlo, výživové doplňky a tak. Prostě různé drobnosti, které pomáhají. A pak je důležité, abych sport měl rád a bavil mě.

A baví, že?
No jasně. Od začátku této sezony do teď je všechno skvělé. Mám to pozitivně nastavené, jsem spokojený, že jsou takovéhle výsledky. Vše, co se kolem mě točí, je krásné. Všichni jsou na mě hodní, kdo není, toho neřeším a odfiltruju. Dělám si věci podle sebe, mám suprovou rodinu, která mě podporuje. A říkám si: když něco děláš, tak pořádně.

TY JSOU MOJE! Rychlostní kanoista Martin Fuksa ukazuje pět zlatých medailí ze...

TY JSOU MOJE! Rychlostní kanoista Martin Fuksa ukazuje pět zlatých medailí ze závodů Světového poháru.

Vypadáte opravdu spokojeně a vyrovnaně...
Jo. Letos mně ani nevadilo, že je třeba hnusně. Jsem happy a neřeším, jestli prší, nebo svítí slunce.

Takový kontrast oproti Riu. Neměl jste strach, jak psychicky na olympiádu zareagujete?
Trochu jsem se bál, abych se do toho zase dostal. Samozřejmě, v první chvíli to bylo zklamání. Bylo toho na mě moc. Ale musím to brát, že to osud tak chtěl. Nemůžu smutnit a zaobírat se tím do konce života. I když zajedu dobře, anebo špatně, nemůžu se pozastavovat. Musím myslet dál, na další závody, na další úspěchy, které snad přijdou. Nechci žít z toho, co bylo, nechci usnout na vavřínech. Chci myslet dopředu, chci přemýšlet, co zlepšovat.

Takže myslíte už na Račice, na kanoistický svátek?
Račice nevnímám, žiju momentem. Jasně, těším se na ně, bude to super, ale myslet na to začnu později. Teď je prioritou mistrovství Evropy.

Co vás na něm čeká?
Moje klasika. Tratě na 200 metrů, 500 metrů a 1 000 metrů.

A v Račicích?
Tam nepojedu dvousetmetrový závod. Bohužel je program takový, že by mi šel do křížku s kilometrem, který je z mé pozice určitě důležitější.

I když jsou pro vás Račice ještě daleko, myslíte, že to bude humbuk?
Z marketingového hlediska se kolem toho děje tolik, že to nebude velký, ale obrovský. Doufám v plné tribuny. A v úspěch.

ZABER! Rychlostní kanoista Martin Fuksa v závodu Světového poháru v Bělehradě

ZABER! Rychlostní kanoista Martin Fuksa v závodu Světového poháru v Bělehradě

Říkal jste, jak moc vás sport baví. Jak ale nejraději odpočíváte?
Poslední roky je mým velkým koníčkem jídlo. Navštěvuju rád různé kavárničky a restaurace, dojdu si někam na snídani, odpočinu si, o ničem nepřemýšlím, užívám si volno... Nebo vezmu auto, projedu se, kochám se přírodou a poslouchám hudbu. Taky někdy potřebuju být sám, jsem pořád mezi stejnými lidmi. Rád spím, užívám si regeneraci - mám rád saunu, masáže. Soustřeďuju všechno na sport, nedělám extrémní věci, kde bych se mohl zranit.

Přitom jste dlouho hrál hokej...
Mně hokej moc bavil, viděl jsem se v NHL. Jenže kolem kanoistiky se motá celá rodina. Ze začátku jsem to dělat nechtěl, ale pak ta kanoistika přišla nějak sama. Dobře, že to tak dopadlo.

Dopolední tréninková session za mnou, teď jídlo

Jak Fuksa využívá sociální sítě

Je to takřka denní rituál. Martin Fuksa vezme chytrý telefon a do nástroje sociální sítě Instagram My Story nahraje krátké video nebo fotografii. Pozdraví své fanoušky, popřeje hezký den, umožní nahlédnout do zákulisí kanoistiky. „Kanoistika je můj život. Nedělám nic na sílu, taková je doba, všichni koukají do telefonu,“ konstatuje.

Na Instagramu má necelých deset tisíc fanoušků. Na profil si občas dá novou fotografii, třeba momentku ze závodů anebo ukáže medaili. V My Story, kde příspěvek vydrží jen 24 hodin, toho příznivec Fuksy vidí mnohem víc. Až má chvíli pocit, jako by byl Fuksa jeho dávný známý.

„Minulý rok jsem měl jako top Facebook, moc mě bavil. Teď mám zase období Instagramu. Líbí se mi jednoduchost My Story. Žádný blbý kecy, dáš fotku a to mluví za všechno - ne jako Facebook, kde máš spoustu reklam. To se mi už moc nelíbí,“ konstatuje.

Samozřejmě má své profily nejenom na Instagramu, ale i na Facebooku, Twitteru či Snapchatu. „O všechno se starám sám, vždycky to je moje iniciativa. Nikdo mi neradí, co tam dát a co ne. Ve Sport Investu mám manažera, který je připojen na můj účet, ale nikdy tam nedal nic bez mého svolení,“ říká.

Instagramový koníček nebere jako povinnost. Někdy se fanouškům ozve několikrát denně, jindy vůbec. Rád se natáčí, jak jede na kole, nebo v autě a nechává zahrát své oblíbené songy. Nezapomíná pozdravit, přeje hezký den, neformálně tyká, říká, co dělá. Třeba „dopolední tréninková session za mnou, teď konečně jídlo, pak odpočinek. Užívej pondělí jako já.“

Prioritou je pro Fuksu hlavně být pozitivní a usměvavý. „Není potřeba být negativní, je dobré lidem dát pozitivní energii. Nepatří tam, abych se litoval. Když si někdo Instagram zapne, je to pro radost, každý má svých problémů miliony.“

Zatímco Fuksu na Instagramu sledují tisíce lidí, on jich sleduje jen pár desítek. Chce obsah tvořit, nikoliv ho konzumovat. „Nikdy se neopičím, nekoukám se na ostatní profily. Chci to mít autentické; tak, jak to cítím, tak to dělám. Sleduju jenom blízké lidi, takovou širší rodinu, a interprety, které poslouchám.“

Sociální sítě mohou být dobrý sluha, ale zlý pán. Je jednoduché Fuksovi napsat, pogratulovat mu... anebo mít i nějaké jiné úmysly. „Když se mě někdo na něco zeptá, nemám problém odpovědět, přijde mi to jako slušnost.“

Samozřejmě se setkává i s náporem zpráv od slečen. Jeho to však nechává chladným. „Když získám medaili, ty holky napíšou, když dlouho nic nevyhraju, zájem opadává. Určitě jsou i holky, které zamýšlí jiné věci. Trochu to vycítím,“ usmívá se.







Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze