Už při výstupu z nejbližší stanice metra jasně rozpoznáte atmosféru Harlemu. Ten je teď mnohem bezpečnější než dřív, ale i tak se tu dá po setmění dostat do potíží.
Kurt v Rucker Parku je však jedním z nejlépe udržovaných v celém New Yorku. I z archivních videí je znát, že se tu často mění jeho barva, poctivé lajnování je samozřejmost. Jako jedno z mála hřišť má světelnou tabuli ukazující skóre
Šance na hřiště vstoupit a vystřelit si na koš... Prostě zážitek. Slavná minulost je cítit tu při jakémkoli večerním utkání. I bez slavných se tu vytvoří skvělá atmosféra, tohle hřiště žije. Jen proti jednomu jsou basketbalisté krátcí, amatéři i profesionálové. Když se strhne déšť, areál se okamžitě vyprázdní.
Tradice, která pomáhá
Jak se legenda zrodila? Areál nese jméno učitele z harlemské školy Holcomba Ruckera, který se po návratu z druhé světové války rozhodl pomoct místo komunitě. V roce 1946 uspořádal na hřišti v parku mezi 155. ulicí a bulvárem Fredericka Douglasse první turnaj.
Měl s ním obrovský úspěch, ze startovného zaplatil studium na vysoké škole hned třem stovkám vybraných žáků z Harlemu, navíc se v turnaji zviditelnili hráči, po kterých okamžitě sáhly profesionální týmy.
V té době byli Afroameričané stále diskriminování, na NBA mohli zapomenout. A tak hráli v Rucker Parku. Turnaj se stal tradicí, zúčastnily se ho klasici jako Julius Erving, Wilt Chamberlain, Kareem Abdul-Jabbar a spousta dalších.
Tehdejší Harlem byl plný drog a násilí, Rucker Park sloužil jako místo úniku před těžkým živobytím. Drogy způsobily také to, že některé z hvězd Ruckeru nedošly na vysokou školu ani do NBA. Nejznámějším případem je Earl Manigault, který podle historek místních několikrát v parku přehrál i Kareema Abdula-Jabbara a Kareem to později sám uznal. Manigault byl ale závislý na heroinu a místo nástupu do školy musel do léčebny.
Ze svých potíží se však dostal a když zakladatel turnaje Rucker v polovině šedesátých let zemřel na rakovinu plic, převzal po něm organizaci. Pomohl parku odebrat nálepku místa, kde se prodávají drogy, a výtěžky jeho turnajů šly právě na pomoc závislým.
Pověst parku stoupala, až se v devadesátých letech přímo uprostřed Harlemu natáčel film Nad košem (Above the Rim) se slavným rapperem Tupacem Shakurem. O hřišti vznikla také spousta dokumentů.
Scéna zápasu v Rucker Parku z filmu Above the Rim:
O Rucker Parku a tamních zápasech existuje spousta historek, z nichž ne všechny jsou na videu, a tak nemohou být dokázány. Navždy ale zůstanou součástí příběhu o tom nej hřišti na světě.
Nejtvrdší Wiltův smeč
Wilt Chamberlain, jediný muž, který nastřílel sto bodů v zápase NBA a v sezoně měl průměr padesát bodů na utkání, několik let dominoval turnajům v Ruckeru.
Legenda praví, že jednou tu zasmečoval tak tvrdě, až se míč odrazil od země a přeskočil téměř pětimetrový plot za košem. Obroučka se klepala ještě dalších několik útoků.
Dr. J pod tlakem
Hvězdný Julius Erving ve své době patřil k nejhůře bránitelným hráčům celé NBA i konkurenční ABA a jeho skokanské schopnosti jsou pověstné. Na počátku sedmdesátých let se mu postavila hvězda Ruckeru Joe Hammond, který během poločasu nasázel proti jeho obraně padesát bodů.
Momenty z utkání Juliuse Ervinga v Rucker Parku
Erving se naštval a odpověděl 51 body v druhé půli, to vše samozřejmě za doprovodu četného hecování. I tak ale Hammond zvládl nastřílet celkem 74 bodů, dosud platný rekord parku.
Nejtěžší Jabbarův zápas
Možná nejlepší podkošový hráč všech dob Kareem Abdul-Jabbar se několikrát nechal slyšet, že své nejtěžší zápasy hrál ne na palubovkách NBA, ale právě v Ruckeru. Jeho největším soupeřem byla prý streetballová legenda Earl Monroe, který si i díky doporučení od Kareema později zahrál v NBA a proslavil se i tam.
Skip 2 My Lou
Asi nejslavnějším ryzím streetbalistou poslední doby je Rafer Alston, přezdívaný Skip 2 My Lou. Skvělé kousky z Rucker Parku, které tam předváděl skoro jedenáct let, ho proslavily natolik, že se stal součástí proslaveného And1 Mixtape, ale také si zahrál v NBA.
Rafer Alston na hřišti v Harlemu:
Alstonova kariéra na palubovkách vůbec nebyla k zahození. Během deseti let v NBA zvládl 6 799 bodů.
Starbury Marbury
Dalším z borců, kteří basketbalově vyrostli v Ruckeru, je Stephon Marbury. Rodák z Coney Islandu býval prý jako mladík v parku denně, když se pak dostal do týmu Knicks, patřil k nejoblíbenějším hráčům mezi fanoušky.
Jeho hvězda v NBA ale rychle pohasla - stejně jako jeho značka oblečení Starbury. Velkolepou kariéru lemovanou sochou či muzeem udělal v Číně a coby čerstvý čtyřicátník sní o tom, že se do NBA ještě jednou vrátí.
Hvězda padá dolů
Možná nejzábavnějším hráčem Ruckeru byl však Steve Francis. Malý rozehrávač udivoval svými atletickými schopnostmi a neskutečnými změnami směru, kterými pokládal obránce na zem.
Skvělá sezona na univerzitě v Marylandu mu přinesla druhou příčku v draftu, kariéru v NBA mu však částečně zhatily zranění. Zkusil štěstí v Číně, na rozdíl od Marburyho ovšem vyhořel. A naposledy o něm bylo slyšet loni, když se přiznal k vloupání. Někdejší basketbalový milionář má potíže s alkoholem a možná i s drogami.
Tři prsteny
V Ruckeru se v době své největší slávy objevil také Kobe Bryant. V roce 2002 si tu vysloužil přezdívku Three Rings (Tři prsteny).
Hvězdy NBA v Rucker Parku:
Během svého jediného vystoupení v parku stihl za poločas dosáhnout na triple-double 15 bodů, deset doskoků a deset asistencí a několikrát drtivě zasmečovat, než začalo pršet a zbytek zápasu byl zrušen.
Blackout v New Yorku
Své schopnosti ukázal v parku i nejlepší hráč současnosti LeBron James, který přijal hned po svém draftování v roce 2003 pozvání od rappera Jay-Z do jeho týmu. Tam se sešel s hráči NBA Sebastianem Telfairem, Lamarem Odomem a Jamalem Crawfordem a došel až do finále turnaje. Na velkou bitvu však kvůli velkému výpadku proudu v New Yorku nedošlo.
Výluka zviditelnila Duranta
Alespoň k něčemu byla dobrá výluka v basketbalové NBA v roce 2011. Hráči nemohli být v kontaktu se svými týmy, a proto vyhledávali basketbalové vyžití jinde. Tak se do Rucker Parku dostal Kevin Durant a ukázal svou chuť do basketbalu neskutečným střeleckým výkonem a celkovými 66 body. Po jeho těžkých trojkách a smečích několikrát vyběhlo natěšené publikum na hřiště. Dodnes je to druhý nejlepší střelecký výkon areálu.
V současnosti už většina hráčů NBA tráví léto v okolí Los Angeles, proto se i basketbalové bitvy hvězd částečně přesunuly na Západní pobřeží, přesto se v Ruckeru při dobrém počasí hraje každý večer. Sejdou se náhodné skupiny hráčů, kteří by se minimálně v české lize určitě neztratili. Zápolí se o uznání nebo i o peníze.
Vedle hřiště čeká spolu s fanoušky i zástup potenciálních náhradníků, vyhlížejí svou příležitost. Z takové hry se neodchází, může se vám však stát, že vás vyhodí spoluhráči, pokud neproměníte několik střel za sebou nebo neubráníte. Rozhodně se však neodchází z únavy, na to je místo v Ruckeru moc velká čest.
Jako v Ruckeru
Potvrzuje to i výpověď LeBrona Jamese a Kevina Duranta. Ti si v lednu 2014 udělali ze závěru utkání Jamesova Miami proti Durantově Oklahoma City přestřelku jeden na jednoho.
James a Durant si v roce 2014 dali zabrat:
Vyměňovali si těžké střely a navzájem se bránili. Když byli pak po utkání dotázáni na jejich střet, odpověď obou hvězd byla téměř identická. „Bylo to jako v Rucker Parku.“
A to je ta nejlepší pozvánka do Harlemu.