Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je to takový kruh, který se uzavírá,“ řekla v Rozstřelu nadšená tenisová legenda. „Vyhrála jsem French Open před 40 lety. Pak jsem trénovala Janu Novotnou a Jana trénovala Barboru.“
Útoč a hraj čtyřhru
„Na finále pak byl ještě Jan Kodeš, který vyhrál Paříž dvakrát (v letech 1970 a 1971) a pohár jí předávala další vítězka s českými kořeny Martina Navrátilová. V podstatě je to všechno takové mystické. Připadalo mi to, jako by se to mělo stát,“ myslí si Hana Mandlíková.
A našlo by se něco, nějaká rada, styl hry, taktika, kterou Hana Mandlíková předala Janě Novotné a ta to pak mohla předat i Barboře Krejčíkové? „Janě jsem vždycky říkala, aby byla agresivnější, aby chodila více na síť. A proto jsem jí říkala, že musí hrát čtyřhru, že je to pro ni strašně důležité. V singlu to pak nesmírně pomáhá. A tohle Jana určitě Barboře předala.“
„Protože ono to s Janou bylo stejné. Nejprve totiž prorazila ve čtyřhře, kde byla velmi úspěšná. A teprve pak se zlepšila ve dvouhře,“ říká Mandlíková. Když už v kariéře zažila ve čtyřhře několik finálových zápasů na grandslamech, singlové finále pak nemuselo být tak svazující.
Vzpomínky na Paříž v roce 1981
Hana Mandlíková vyhrála Roland Garros v roce 1981. Její finálovou soupeřkou tehdy byla Sylvia Hanikaová, pro současné tenisové nadšence takřka neznámá Němka. Ale tehdy zažívala hvězdné okamžiky a v Paříži hrála jako nasazená šestka. Bylo to okořeněné také tím, že v ten samý rok s ní Mandlíková čtyřikrát prohrála a jen jednou ji dokázala porazit.
„Nehrála jsem s ní ráda. Byla to levačka, s kvalitním jednoručným bekhendovým topspinem. Bylo proti ní těžké chodit na síť, takže jsem z toho zápasu měla obavy. Ten zápas se nevyvíjel dobře. Vyhrála jsem sice ve dvou setech 6:2 a 6:4, ale v obou sadách jsem prohrávala: 0:2 a 0:4. Ale nakonec to ze mě spadlo a dokázala jsem zvítězit,“ vzpomíná Mandlíková.
Mnohem těžší chvíle ale zažila v semifinále, kdy se jí postavila do cesty tehdejší světová jednička a královna antukových kurtů Chris Evertová. „Novináři tehdy říkali, že to bylo předčasné finále. Vzpomínám si, že mi to na pařížské antuce proti Chris hodně klouzalo. Byl to těžký zápas.“ Mandlíková tehdy Evertovou porazila 7:5, 6:4.
Nechtěla jsem vyhrát jen jeden grandslam
Pro Hanu Mandlíkovou byla Paříž v roce 1981 o to důležitější, že se nechtěla stát hráčkou, která vyhraje jeden grandslam a pak už se jí to nikdy nepovede. Do Francie totiž přijela jako vítězka Australian Open a finalistka US Open. „I takové hráčky jsou, třeba Ostapenková, která jednou vyhrála Paříž a pak se netrefila do míče.“
„Ale mně se to povedlo a věřím, že se to povede i Báře. Ona na to má. Má kvalitní údery, chodí na síť, má dobrou ruku, slajzy… Myslím si, že má na to, aby ještě nějaký grandslam vyhrála,“ míní Mandlíková.
Mandlíková o Krejčíkové: Bára aspoň na chvíli vrátila Janu z nebe na zem |
Sama se tenistkou s jediným triumfem na grandslamu nestala nejen díky Roland Garros v roce 1981. Vyhrála pak ještě jednou v Austrálii a uspěla také na US Open. Vyměnila by jeden z těchto titulů za vítězství ve Wimbledonu, kde byla dvakrát v závěrečné bitvě o titul?
„Paříž bych za Wimbledon nevyměnila, ale jeden titul z Austrálie klidně ano. Byla jsem v Londýně dvakrát ve finále. Proti Chris Evertové jsem neměla šanci,“ vzpomíná Mandlíková. Několik týdnů po vítězné Paříži s ní na londýnské trávě prohrála dvakrát 2:6.
„Ale v roce 1986 proti Martině Navrátilové to už bylo jiné. Tam jsem šanci měla. V prvním setu jsem vedla, mohla jsem vítězně dopodávat. Ale nepovedlo se to, to se nedá nic dělat,“ říká tenisová legenda.
Mandlíková v Rozstřelu porovnala, jak se od její éry tenis vyvinul, jaký měla před čtyřiceti lety k dispozici realizační tým a zamyslela se i nad tím, proč se dlouhých 40 let v Paříži nepodařilo českým tenistkám vyhrát.
Odpověděla i na otázku, proč má Česko v první světové stovce hned deset kvalitních tenistek, ale mezi muži je v TOP 100 pouze jediný Čech.
