Takže všechno v pořádku?
Snad ano. Důležité je, že jsem absolvoval házení před odjezdem v docela vysoké intenzitě a je to v pohodě. Tak snad nenastanou problémy, které by mě omezovaly v závodě. I když při něm je intenzita ještě vyšší.
Co přesně vás zastavilo?
Klasicky natažený zadní sval. I když někdo říká, že natažený sval neexistuje, že tam vždycky musí být nějaká rupturka. Nebylo to nic vážného, spíš je to v hlavě. Nedokážu to rozbalit do běžeckého kroku, pořád se kvůli tomu hlídám.
Trápil jste se taky s technikou, ta už je lepší?
Důležité je vědět, o co jde, o co se mám snažit. Ale jestli to budu schopen zrealizovat v závodě, se ještě uvidí. Z tohoto ohledu je škoda, že jsem nezávodil na republice a že se to tedy nepodařilo vyzkoušet při závodě. Pro mě je velké povzbuzení v tom, že vím, že pokud toto udělám dobře, bude z toho dobrý výsledek. Ale je tam spousta činitelů, třeba jaký si člověk nechá prostor před čárou, aktuální forma, taky jsem zvědavý, co bude zač povrch, když o něm všichni mluví. Uvidíme, jak moc rychlý bude na ten můj běh, jak se s ním nohy srovnají.
Odlétáte o dva dny později než většina výpravy. Je pro vás složité trávit dny v dějišti šampionátu před závodem?
Je už téměř pravidlem, že oštěp je na konci programu. Rád bych někdy zažil, že si zazávodím během prvních tří dnů a pak si budu šampionát užívat a víc relaxovat na hotelu. Takhle už mají všichni své závody za sebou a juchají, zatímco my pořád čekáme, což není nic příjemného. Další hledisko je, že po šampionátu jsou hned další závody a třeba mezi Stockholmem a finále Diamantové ligy v Curychu jsou jen čtyři dny, což taky není žádná sláva, nezbývá moc času na větší zregenerování.
Jaká bude letos noc před soutěží? Vždycky jste je prožíval s neklidem.
To je věc, kterou nenatrénujete. Když máte jednu takovou událost za rok, tak není moc příležitostí si to zkoušet. Ale myslím, že bych se s tím mohl vyrovnat líp. Jsem rád, když mám závodní nervozitu až v den závodu, to ji naopak vyhledávám, protože mě to posunuje dál. Jsou tam zase dva dny čekání, něco jako na olympiádě, ale teď jsem za ně rád vzhledem k tomu zdravotnímu stavu, je to lepší než denní pauza nebo dokonce závodění druhý den.
