S valachy Loraxem a Lorainem zvítězil, s klisnou jménem Beautiful Directa byl druhý a s valachem Goscaterem třetí. Velkou radost z toho musela mít i jeho partnerka, trenérka Štěpánka Sedláčková, která tři ze zmíněných koní společně s Myškou připravuje na dostihy v jejich stáji Jeso ve Valech u Přelouče.
Dobrou náladu mohla Myškovi pokazit snad jen kolize v nejštědřeji dotovaném závodě, Ceně Orphee des Blins, která jeho Cima na chvíli "vykolejila" a připravila o lepší příčky. Ale nepokazila; třicetiletý jezdec to bral s nadhledem.
"Já to ani jako neúspěch nevnímám. To je sport, něco se tam vyvrbí. Nedá se nic dělat. Hlavně, aby byl kůň zdravý. On má nějaké peripetie celou sezonu, tak co," řekl Myška, jenž po veleúspěšné pardubické sobotě následně dokázal vybojovat ještě stříbro v nedělní Velké slušovické.
Po závodech jste s ostatními žokeji sledoval na videu poslední dostih. Chtěl jste vidět moment, kdy vašemu Cimovi Kindly Boy s Marcelem Novákem zkřížili cestu? Co se přesně přihodilo?
Kindly Boy začal koukat na "angličák" (Velký anglický skok) a brzdit. Ztratil rychlost a dopadlo to tak, že upadl a zpomalil celou vlnu. Ti, co byli přímo za ním, včetně mě, měli namále. Ztratil jsem bič a skoro vypadl ze sedla taky. Přišel jsem o dobrou pozici a měl jsem po závodě. Kdo to stihl oběhnout a proskočit nějakým místečkem, ten se dostal dopředu. Na vítězství jsme neměli, ale kdybych Cima držel na té pozici, jak byl rozjetý, na umístění do pátého bychom asi mohli dosáhnout. Takhle bylo po dostihu.
Který ze dvojice vašich koní Lorain a Lorax vás svým triumfem víc překvapil?
V podstatě ani jeden; počítal jsem s tím, že by mohli vyhrát, už když jsem je viděl v práci. Jsou to bráchové, Lorax debutoval. Před závodem vypadal velice dobře, tak jsem si myslel, že by v konkurenci těch tříletých koní mohl vyčnívat. Lorain byl chystaný do Ceny Labe (jeden z tradičních vedlejších dostihů při Velké pardubické), kde udělal vinou nezkušeností chybu na Velké vodě (Velký vodní příkop). To nás stálo pád. Teď si o tři třídy dolů ve čtverce (dostihu IV. kategorie) vyhrál. Kdybychom nezvládli ani tohle, tak by to pro mě bylo zklamání, že jsme v tom "Labi" neměli co dělat. Ovšem není to to porovnání, tentokrát tam byli dva slušní koně. Myslel jsem si, že ho mám na ten velký dostih nachystaného, což kvůli tomu pádu nemůžu říct. Ale ukázalo se, že na tom nebyl až tak špatně, když teď zvládl zvítězit.
Jaroslav Myška s Love The Win na pardubickém závodišti.
Jaroslav Myška a kůň Mandarino, vyhráli první kvalifikaci na slavnou Velkou pardubickou
Podle vašeho sobotního skóre se zdá, že nebýt nešťastného pádu v červnu v italském Meranu, který vás na čas vyřadil ze závodění, jste mohl reálně pomýšlet na obhajobu titulu šampiona mezi českými překážkovými jezdci...
To ne, kluci mi odskočili dost. Já v průběhu sezony ten šampionát nehlídám, beru to tak, jak to je. Mám spoustu druhých míst, o plno výher jsem tím přišel. Nebylo to přáno, to se nedá nic dělat. Pro mě to není žádná tragédie.
Nejvýš v šampionátu jsou Josef Váňa mladší, Dušan Andrés a Josef Bartoš. Tipnete si, kdo z nich po vás převezme štafetu?
Favorita nemám, všem klukům fandím. Je to o tom, kdo si zrovna vybere "šancového" koně a vyhraje s ním. Pepčovi Váňovi se teď nedařilo, Dušan měl jednou sahat po vítězství, akorát kůň mu neskočil předposlední skok, takže ho to stálo pád. To jsou takové náhody. To víte, že na to kluci tlačí, chtějí se o to porvat. Přeju to všem, hlavně ať se nezraní a neblbnou.
V letošní Velké pardubické jste byl třetí s Klausem, původně jste uvažoval též o Cimovi. To však nejsou koně z vaší stáje Jeso - kdy některého z nich do Velké postavíte?
Těžko říct. Máme dost mladých koní nebo takových, kteří byli po nějakém zranění a jsou vesměs pěti- či šestiletí. Nejsou ještě vyzávodění, nemá cenu je v tomto věku tlačit do Velké. S Cimem jsme to chtěli zkusit; v průběhu sezony pracoval dobře, pak jsem s ním ve třetí kvalifikaci spadl a byl zraněný. Na tři týdny vypadl z tréninku a nemělo smysl do Velké nastupovat. Asi by nedopadl jako Klaus, ale šlo nám o to, aby dostih dostal do nohou a věděli jsme, co jsme udělali špatně nebo co ještě můžeme zlepšit. Tak jsem se na to i těšil. Teď jsem z něj měl dobrý pocit, takže mě mrzí ten "angličák". Za to páté místo bych byl velice rád. Nestalo se, jede se dál.
Loni se poslední pardubické dostihy odbývaly v šílené vánici. Tentokrát panovalo krásné počasí. Užíval jste si to?
Bylo to příjemné, mně ale ten sníh nevadil - taky jsem tehdy dvakrát vyhrál. Bylo to dobré.
Takže jste takový univerzál do jakékoli povětrnostní situace.
Teď to bylo maximum, co snesu. Kdyby bylo o dva stupně tepleji, už by to na mě bylo moc. Já radši do těch deseti, spíš trochu zimu než horko (úsměv).
