Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Radující se Sáblíková: Bolest už zdaleka není tak hrozná jako v Norsku

2 2017
Vyjížděla se po závodě v Calgary na kole a vyprávěla o čtvrtém místě na 3000 metrů, které jí dodalo naději, že na hrách v Pchjongčchangu pojede opět o příčky nejvyšší. Rychlobruslařka Martina Sáblíková stále bojuje s následky zranění zad, ale cítí a věří, že situace se obrací k lepšímu.

Bolela záda i při calgarské trojce?
Ani ne. Bylo to celkem dobrý.

Trenér Petr Novák říkal, že kvůli otoku, který na nich stále máte, se nemůžete pořádně ohnout.
Když si sednu a natáhnu nohy, tak se nepřitáhnu ke špičce, to prostě nejde. Mám tam něco zaseklého a nemůžu se předklonit. Nemůžu ani skákat. Jsem pořád trochu limitovaná. Navíc jsem toho v tréninku moc rychlého nenajezdila, takže mi chybí rychlost. Ale s trojkou v Calgary jsem spokojená. Uvidíme, jak to se mnou bude vypadat dál.

Pocitově tedy šlo o mnohem lepší jízdu než před dvěma týdny při pětce ve Stavangeru?
Určitě, to bylo úplně jiné. Tentokrát jsem záda během závodu skoro ani necítila, jen poslední dvě nebo tři kola v zatáčce. Zdaleka to nebylo tak hrozné jako v Norsku, kde mě bolela doslova celý závod. Tehdy jsem se nemohla otočit ani na posteli.

Při mezičase na 1600 metrů jste byla nyní v Calgary průběžně šestá, v dalších kolech jste pak snižovala odstup a posouvala se pořadím až ke konečnému čtvrtému místu a času 3:58,93. Vypadalo to na velice stabilní výkon po celý závod, bez náznaku krize.
Jo, přesně z toho mám největší radost, že jsem jezdila všechna kola mezi 31,1 a 31,5, bez výkyvů. I Petr (trenér Novák) byl spokojený. Jen bohužel ještě nemám na ledu takovou sílu, abych mohla jet rychleji, to jednoduše nejde.

Nizozemce Schoutenové, vaší soupeřce v rozjížďce, jste hned od startu výrazně ujížděla, rychle mezi vámi vznikla velká díra. Neříkala jste si potom, že byste raději startovala v páru třeba s Ireen Wüstovou?
To by mi asi pomohlo, jenže kdybych jela s Ireen nebo s Takagiovou, tak bych vlastně jela ze začátku taky sama, protože ty dvě by to hned napálily a já bych byla po startu úplně jinde. Ale ano, čekala jsem, že Schoutenová se mnou vydrží a že mi tím pomůže, vždyť mě letos porazila v Heerenveenu. Nestalo se, prakticky jsem ji neviděla. Tím to bylo těžší. Ale já jsem hlavně strašně ráda za můj projev v té jízdě. Věřím, že za normálních okolností bych snad měla být ještě výš.

Kouč nyní plánuje, že vás postaví v Calgary i do závodů na 1000 a 1500 metrů. Cítíte se na ně?
Cítím necítím, není na co čekat. I když mě ta záda ještě trochu bolí, tak povolují a já potřebuji nabrat rychlost. Když tu budu startovat na kratších tratích a budu jezdit na tréninku rychlejší úseky, mělo by mi to prospět. Jen mě mrzí, že zatím opravdu nemohu v tréninku ani skákat a posilovat, ten odraz by byl potom jiný.

Jak prozatím záda léčíte?
Po opichu, který jsem dostala ve Stavangeru, by se s nima ani moc dělat nemělo, takže se spíš snažím jen o nějaké protahovací cviky, i když to moc nejde. A pouštíme do zad i nějaké proudy.

Martina Sáblíková na Staré radnici ve Ždáře nad Sázavou převzala skleněnou...
ZKLAMÁNÍ. Martina Sáblíková po patnáctistovce v Heerenveenu
Martina Sáblíková na hotelovém pokoji v nizozemském Heerenveenu.

Po stavangerské pětce jste si pátečním výkonem v Calgary v podstatě zajistila olympijskou kvalifikaci i na vaší druhé hlavní trati. Také to vás uklidnilo?
Uklidnilo. I to, že jsem tady byla čtvrtá, kousek od stupňů. Bylo to o něčem jiném než napoprvé v Heerenveenu (tam skončila na trojce sedmá). Těším se, až se mi doma na má záda zase někdo podívá a řekne: Hele, můžeš už dělat  tohle a tohle. Pak se pokusím to manko smazat.

Slavit by po pátečním závodě mohla také Nikola Zdráhalová, její nový a výrazný osobní rekord 4:03,87 by s velkou pravděpodobností měl zajistit olympijskou účast i pro ni.
Jo, měla by se tam už dostat. Je hrozně ráda. Výkon, který tady předvedla, byl super. Jela v klidu, s přehledem, škoda jen poslední zatáčky, která Niki nevyšla, mohla být ještě o pár příček výš. Ale bojuje s těma holkama, jde do nich a dneska zase ukázala, že má před sebou velkou budoucnost.

První trojku sezony vyhrála Nizozemka de Jongová, tady triumfovala Japonka Takagiová, v popředí je Wüstová, opět se tam derete i vy. Zdá se, že trojka bude letos mimořádně vyrovnaná, že?
Bude. Ale to se děje před každou olympiádou, že se výkonnost vyrovnává. Je to vidět na dlouhých tratích i u chlapů. Na desítce byl ve Stavangeru třetí Němec, který byl loni až osmý.

Japonská rychlobruslařka Miho Takagiová po triumfu na trojce v Calgary s...

Japonská rychlobruslařka Miho Takagiová po triumfu na trojce v Calgary s tradičním kovbojským dárečkem od pořadatelů.

Takagiová ovládla trojku vůbec poprvé, navíc si zlepšila osobní rekord o sedm sekund. Takové zlepšení bylo pro vás překvapením?
Ne. Ona si už v Heerenveenu jela osobák 4:04, a to ho jela chvíli poté, co startovala na kiláku, což strašně zkresluje, jinak by už tam jela třeba za 4:02. Tady (na rychlejší vysokohorské dráze) vyhrála v japonském národním rekordu za 3:57, ale já čekala, že klidně může zaútočit i na svěťák.

Až tak?
Jo, na tréninku tu jezdila úplně super. Pro mě její vítězství překvapením rozhodně není.

Autor:






Co chlapovi pod stromeček?
Co chlapovi pod stromeček?

Přečtěte si hned 35 tipů na dárky k Vánocům

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze