Po vítězství v páteční trojce jste prohlásila, že další starty pojmete jen tréninkově. A pak jste v neděli v novém českém rekordu skončila třetí na patnáctistovce. Ani si nechci představovat, jak by to vypadalo, kdybyste ji nejela „jen tréninkově“.
Aspoň mě to tolik nesvazovalo, když jsem si nedávala velké cíle. Po vítězné trojce jsem měla pocit, že mám splněno, proto jsem byla v pohodě.
Takže žádné nervy před startem? To je u vás až nenormální.
Jo, normálně nervózní jsem. Ale kdyby se mi nepovedla ta trojka, byla bych mnohem víc.
Před posledním kolem na 1500 metrů jste s Norkou Njatunovou, vaší soupeřkou v osmém páru, prohrávala o více než vteřinu. Kde se potom ve vás vzaly ty síly na skvostnou koncovku, při které jste jí předstihla?
Tam bylo předtím na houby střídání v předposledním kole. Nevěděla jsem, jestli stihnu vystřídat před ní, nebo ne. Tak než abych se nechala diskvalifikovat, radši jsem zpomalila a dala Njatunové přednost. Možná bych to před ní stihla, ale já měla strach, že ji srazím. Ale když jsem pak při posledním kole projížděla kolem Petra (trenéra Nováka), zakřičel na mě: Ještě jí můžeš porazit. Po poslední zatáčce jsem to ještě zkusila. Vydala jsem se ze sebe spoustu sil, pak mi chyběly při hromadném závodě.
Časem 1:54,18 jste překonala český rekord. Takže kdybyste při střídání nezpomalila, mohl to být dokonce i výkon pod 1:54?
No... to by asi konečně bylo. Já v to doufala.
Po projetí cílem jste průběžně vedla a na startu zbývaly poslední dva páry. Věřila jste si, že to budou stupně vítězů?
To jsem si právě nebyla jistá. Říkala jsem si: Jestli mi to střídání vezme pódium, tak budu naštvaná. Sice jsem zajela rekord, ale spíš jsem byla naštvaná, než abych se hned z toho výkonu radovala.
Sáblíková v CalgaryPÁTEK 3000 metrů: vítězství v čase 3:57,21, o 1:18 vteřiny před druhou Schoutenovou SOBOTA 1000 metrů: zlepšení osobního rekordu na 1:15,86 a v B-divizi za 8. místo 2 body do poháru Stíhací závod družstev: se Zdráhalovou a Kerschbaummayr výrazné zlepšení na 3:02,50 a 9. místo NEDĚLE 1500 metrů: nový český rekord 1:54,18 a 3. místo Závod s hromadným startem: vyhraný druhý prémiový spurt, v cíli 4. místo |
Potom jste ale zjistila, že jste třetí...
Jo, to bylo dobré. V první chvíli po dojetí mě opravdu štvalo, že jsem nejela pod 1:54. Ani jsem moc nedoufala, že bych mohla na těch stupních být, protože za mnou jely ještě dvě Američanky a dvě Holanďanky a všechny jsou hrozně silné.
Přesto vás porazily jen dvě Američanky. A ty jakoby závodily v jiné dimenzi...
To je pravda. Výkony, co předvádí Boweová a Richardsonová, to je prostě mazec, těm se nemůže nikdo vyrovnat. Na kiláku ještě jo, ale na patnáctistovce na ně nikdo nemá.
V závodě s hromadným startem jste se pak s Nikolou Zdráhalovou „dělily“ o prémiové spurty. Vy jste vyhrála ten druhý, Zdráhalová třetí.
Já byla po patnáctistovce úplně hotová. Hodinu padesát poté, co jsem slezla z ledu, jsem už zase startovaly. Proto jsem plánovala, že si zkusím dojet aspoň pro nějaký bod, abych si pojistila místo v A-divizi. A když jsem tu prémii vyhrála, brala jsem jich dokonce pět, což bylo dobré. Potom jsem si neuvědomila, že jsou bodované prémiové spurty tři a ne jenom dva. Takže když znovu zazvonili, pomyslela jsem si: Aha, teď si asi moc neodpočinu. Začala jsem to znovu rozjíždět, když jsem uviděla Niki, že je vepředu. Tak jsem se zaradovala: Aspoň že tak.
Pro Nikolu Zdráhalovou to musel být velký zážitek: první vyhraný prémiový spurt ve Světovém poháru a celkově 6. místo v cíli.
Niki je samozřejmě moc spokojená. Měla z toho hrozný strach. První hromaďák sezony je vždycky hrozně hektický. Navíc jak ho už uznali jako olympijskou disciplínu, hrozně moc se tam strká a jezdí se už jinak než dřív. I tempo se jelo jiné, než jsme bývaly zvyklé.
Skončila jste posléze celkově čtvrtá. V závěrečném spurtu o první tři místa jste už na body nedosáhla.
Tam například Schoutenové a Blodninové pomohlo, že nejely patnáctistovku a měly víc sil. Blondinová kvůli masáku dokonce patnáctistovku úmyslně vynechala.
Vraťme se ještě i k sobotě. Tam jste měla také důvod ke spokojenosti, vždyť při dalším „tréninkovém“ startu jste si v B-divizi na 1000 metrů výrazně zlepšila osobní rekord a navíc jste i bodovala.
S tím jsem byla rozhodně spokojená, navíc jsem si při kiláku zajela i nejrychlejší rozběh - 18,8. Jsem nikdy ho nejela pod devatenáct. A že budu mít v cíli čas 1:15,86, tomu bych taky nevěřila, když jsem do letoška měla osobák 1:17.
A co váš výkon v závodě družstev?
Kola byla všechna kromě toho posledního pod 30, což bylo super. Jen v posledním kole jsem už musela v zatáčce trochu zpomalovat, protože holky toho měly dost. Za čas 3:02,50 jsem hrozně ráda i proto, že ostatní týmy nám moc neujely. K osmému místu jsme měly fakt kousek, jen vteřinu. Oproti minulému roku, kdy jsme zajely týmy za 3:13 a před námi byla pětivteřinová díra, je to vážně posun. Věřím, že do příštího roku se holky ještě zlepší a budeme pak bojovat i o osmou pozici, která znamená kvalifikaci na olympiádu.
Každopádně po všech úspěších v Calgary se teď asi hodně těšíte na další pohárovou štaci do Salt Lake City, že?
No úplně nejdřív se musím vyjet, protože moje nohy teď pořádně neví, co se děje. A pak se těším, až si dám večer pořádný hamburger. Celý týden jsem jedla salát, těstoviny a rýži, tak mám právo si dát jednou pořádného hambáče.
