Napětí ve skupině začalo gradovat v momentu, kdy se na Zuzanu Hejnovou, elitní světovou překážkářku, začala tlačit Denisa Rosolová, do té doby "hladká" čtvrtkařka. "Byl to stres, vyčerpávající pořád to korigovat," vzpomíná teď Blažková. "Ale že by se rvaly za vlasy, to vůbec."
Obě závodnice spolu trávily spoustu času, jen soustředění v Africe trvá měsíc a tam není kam uniknout. Obě jsou navíc silné osobnosti a jen těžce vedle sebe fungovaly. "Takových případů jsou desítky, za všechny Šebrle-Dvořák," řekla trenérka. "Chlapi si to ale vyřeší, dají si do huby. Jenže holky to mají jinak."
V červnu na mistrovství Evropy v Helsinkách už to nebylo ze strany Rosolové jen tlačení se na jedničku týmu, ona Hejnovou ve finále předběhla a získala stříbro. Už tehdy česká rekordmanka nad překážkami naznačovala, že pokukuje po změně. "Už to psychicky nezvládám," plakala.
Přečkala ještě olympijské hry, kde brala životní bronz před sedmou Rosolovou, a v říjnu do vztahu s trenérkou, co trval osm let, řízla. "Potřebuju nový impulz," znělo její nicneříkající vysvětlení.
Členky české ženské štafety (zleva) Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková, Denisa Rosolová a Zuzana Hejnová. Vpředu je jejich trenérka Martina Blažková.
"Už to po lidské stránce nešlo," vrací se trenérka Blažková k rozchodu. "Říkat si, že to ještě nějak zkusíme, to by asi nefungovalo, bylo by to špatně pro Zuzku, pro skupinu, pro mě. Je to ztráta, ale my jsme se tak dohodly. A Zuzka podle výkonů z haly asi nelituje."
Na evropském šampionátu v Göteborgu si Hejnová zlepšila o sekundu a půl osobák a po semifinále patřila s Rosolovou mezi favoritky čtyřstovky. Nakonec na ni nedosáhla ani jedna Češka. "A zase se přetřásalo, jestli se strkaly mezi sebou a neběžely proti ostatním," říkala trenérka. "Těžko říct. V závodě se musíte rozhodnout v tisícině vteřiny. Myslím si, že na medaili měly obě."
Jakkoliv se podzimní atletický "rozvod" zdál bolavý a dramatický, vztah se pomalu usazuje, hrany obrušují. "Musím se Zuzkou dál komunikovat, protože mám na starost i štafetu," popisovala Blažková. "Komunikujeme míň, než kdy jindy, ale to z našich osobních důvodů, které já nikde prezentovat nebudu. A ona určitě taky ne."
V trenérce Rychlých holek však i po tak dlouhé době zůstává lítost nad ztrátou běžkyně světové extratřídy. "Bylo to pro mě z profesního hlediska těžké rozhodnutí," přiznala. "Loňský rok byl můj nejlepší v pozici trenérky a tak nějak jsem si ho neužila. A klidně se může stát, že se tato chvíle už nikdy nebude opakovat. Ale zase si říkám, že třeba něco skončilo, aby začalo něco jiného."
