"Vladovi jsem říkal, že přihrávka při klíčovém útoku 35 vteřin před koncem zápasu měla jít na Simmonse. On jí poslal na Dylana Page a nedopadlo to dobře," prozradil téma rozpravy kouč.
Nymburk na palubovce izraelského mistra Maccabi Haifa podlehl v prvním utkání osmifinálové skupiny Eurocupu 75:80.
Trenére, utkání ukázalo, že byl soupeř hratelný. Souhlasíte?
Absolutně ano.
Proč to tedy z vašeho pohledu nevyšlo?
Nebránili jsme dobře trojkové pokusy soupeře. O jeho stylu jsme věděli hodně, snažili jsme se hrát, jak jsme si řekli, ale možná jsme se na některé protihráče soustředili až moc. Třeba na Smithovi jsme odvedli dobrou práci, dal nám sice patnáct bodů, ale o dva dny dříve proti Maccabi Tel Aviv jich nastřílel 24. Proti nám se bohužel prosadili jiní, takovým X-faktorem byl Cubillan, ten dokázal přidat něco navíc.
Několikrát během zápasu už to vypadalo, že skóre překlopíte, jenže ani jednou se to nepovedlo...
Z naší strany tam bylo v důležitých momentech několik špatných rozhodnutí. Když měl přijít z dobře rozehraného útoku náš koš, byla z toho místo něj ztráta a trefa soupeře. Tahle situace nás několikrát vrátila zpátky. Naposledy při tom momentu 35 vteřin před koncem, kdy jsme zaostávali o jednu střelu. Neprovedli jsme to úplně dobře.
Domácí měli třikrát náskok okolo deseti bodů, pokaždé jste se na ně dotáhli. Věřil jste, že už je to musí zlomit?
Upřímně jsem v to věřil. Oni byli v horší pozici než my, hráli doma, byli pod tlakem. Snažili se udržet bodový rozdíl, aby se vyhli nervozitě. Bohužel se nám ani jednou nepovedlo vyrovnat a jim pomohly i některé těžké střely.
Takové jim padaly celý zápas, jejich úspěšnost z trojkové vzdálenosti se blížila šedesáti procentům. Nesázeli jste i na to, že s takovou bilancí nemohou až do konce vydržet?
Určitě to z matematického pohledu bylo pravděpodobné. Jenže s matikou se při zápasech nedá až tak počítat. Někdy to tak není. Snažili jsme se reagovat, nicméně oni si ty pozice přesto dokázali nacházet. Spíš se koukám na náš tým. Několikrát se nám i z otevřených pozic ještě podařilo dostat balon na volného hráče pod koš, přesto jsme v takových šancích neskórovali. Pár takových jasných střel jsme minuli.
Kromě Vlada Ilievského jste před tréninkem mluvil i Rado Rančíkem. To vždy býval hráč, jemuž vycházely důležité bitvy, bral na sebe odpovědnost. Nechyběli vám v Izraeli jeho body?
Ano, ale nebyl jediný, jehož body nám scházely. Říkal jsem mu, že už je zkušeným hráčem, veteránem, jehož přínos pro tým může být i jinde. V minulosti střílel důležité body, dnes už se může soustředit i na jinou činnost a také bude platný.
Potěšila vás vzhledem k postupovým šancím alespoň výhra Chimki Moskva v italské Sieně?
Možná jo. Ale pro boha, nám nikdo postup nevyhraje. Musíme si ho vybojovat sami.
