A to je statistika, která je pro světový šampionát v Moskvě mimořádně zajímavá.
Škrobáková se v Táboře uklidnila už po rozběhu, v němž výkonem 13,04 splnila limit pro mistrovství světa, načež ve finále explodovala: 12,79. "S tím už se dá v Moskvě myslet na finále," říkala.
Běželo se vám tedy skvěle?
Naprosto skvěle. Když vám to takhle sedne, tak si potom z toho závodu ani moc nepamatujete. Musíte se zeptat trenéra, jaké to bylo, já vážně nevím vůbec nic.
Soustředila jste se jen na sebe, nebo jste vnímala i soupeřky?
Jen na sebe. Na soupeřky se nikdy nesoustředím. I když běžím s holkama, které mají osobáky pod 12,50, vždycky myslím jen na sebe.
Šesté místo v redukovaných světových tabulkách je nyní i určitým "závazkem" před světovým šampionátem, nemyslíte?
Tak závazkem... Já si pořád říkám, že papír snese všechno. V Moskvě to bude záležet na tom, jak se kdo připraví na konkrétní den. Jo, je pěkné vidět na papíře takové umístění, ale možná je to někdy až příliš svazující. Já radši útočím ze zadních pozic.
Tak jste dnes měla běžet o něco pomaleji...
Tak to zase ne, ono je příjemné si zaběhnout takový pěkný čas.
Už před 5 lety jste právě v Táboře překonala český rekord, teď jste si tu vytvořila letošní nejlepší výkon. Asi to není náhoda, že?
Mně se tady běhá strašně dobře, ta dráha mi přijde hrozně rychlá. A navíc mám radši tyhle menší stadiony než ty, kde je 60 tisíc lidí.
Váš rozjezd do sezony byl předtím povlovnější. Co bylo na vině?
Podmínky, které jsem na každých závodech chytla... Buď pršelo nebo jsem chytla protivítr a 10 stupňů k tomu. V tom se opravdu moc běhat nedá. Čekala jsem, až mi jen trochu sednou podmínky - a dnes se podařilo.
Připravovala jste se s trenéry Jílkovou a Uhrem. Nyní už máte jen jednoho kouče?
Už je to jen pan Uher. Paní trenérka dál netrénuje. Ale v mé přípravě se nezměnilo vůbec nic, v podstatě jedeme dál to, co jsme dělali s paní Jílkovou. Ve svých letech si už asi nemohu dovolit nějaké zásadní změny v tréninku.
To znělo, jako byste už pomýšlela na konec kariéry?
To neříkám, ale je mi přes třicet a zřejmě je přede mnou poslední olympiáda. Pak už to chce soustředit se někam jinam.
O vaší výdrži svědčí i desátý český titul nad překážkami. Co této bilanci říkáte?
Toho si hodně cením, protože ta stovka překážek přece jen není o tom, že bych coby Češka na ní sbírala světové tituly. Tak sbírám aspoň ty domácí.
