Společně Škvařil s kamarádem z dětství Michalem Tonarem před víkendem prodloužili s extraligovým Talentem M. A. T. kontrakty o další dva roky a v sobotu týmu pomohli k důležité výhře v Jičíně 22:21.
Je to trochu symbolické, že nové smlouvy jste podepsali bok po boku. Odkdy se vlastně znáte?
Milan Škvařil: Asi od pěti let, kdy jsme se potkali v plzeňské Slavii VŠ. Během příštích let tam sice byla nějaká pauza, ale jinak spolu hrajeme vlastně odmalička. Michal Tonar: I proto se dá říci, že se známe dokonale, na hřišti si vždycky dokážeme vyhovět.
M. Š.: Taky už jsem si jednou na tréninku dal pásku na oči, a stejně to šlo. Vím předem, co Miky udělá. Možná ještě dřív než on. (smích)
Plzeňský Michal Tonar v utkání proti Hranicím.
Rozmýšleli jste se dlouho, zda pokračovat v Plzni?
M. T. Já to měl jednodušší v tom, že v Plzni druhým rokem studuju vysokou školu, chci pokračovat. Určitě bych jednou rád zkusil angažmá v zahraničí, lákalo by mě Německo nebo Francie. Ale ty další dva roky chci hrát doma.
M. Š. Mám agenta v Německu, takže jsem to řešil s ním a chvíli se to táhlo. Preferoval jsem Plzeň. V Německu se sice něco nekonkrétního rýsovalo, ale nic zajímavého. Chci hrát stabilně a dál se zlepšovat, herní vytížení v Talentu mi naprosto vyhovuje. A samozřejmě chceme s Plzní dosáhnout na velké úspěchy.
Na titul?
M. Š. S tím jsem se vracel z Německa. Že se tvoří tým, který bude hrát o medaili. Chceme něco dokázat, Plzeň čeká na titul 15 let, teď jsme hodně blízko. Máme před sebou ještě sedm zápasů, které rozhodnou. Navíc kádr zůstane prakticky celý pohromadě, takže v dalších sezonách se dá pokračovat.
M. T. Před sezonou přišel Milan, s ním i jeho brácha Kuba a Martin Kavka z Přerova. Posílili jsme a zatím to celou sezonu potvrzujeme. Snad to dotáhneme až do konce. Navíc se rýsuje možnost hrát evropské poháry, to je pro nás další velká motivace.
Oba jste z házenkářských rodin. Dostáváte teď, když sezona vrcholí, od svých otců rady?
M. Š. Pro tátu je házená celý život, pro něj je to téma číslo jedna. A často i jediné (úsměv). Takže se o ní bavíme pořád.
M. T. U nás je to podobné. Házenou hraje i brácha, táta skončil s kariérou teprve loni, teď v Talentu trénuje. Sleduje naše zápasy, domácí a na počítači i ty venkovní. Pak to probíráme. Teď, jak jde do tuhého, se snaží pomoci, v čem se zlepšit a co mám házet za hlavu.
Myslíte si, že extraliga šla oproti loňsku kvalitou nahoru?
M. Š. Určitě se zvedla od doby, kdy jsem na rok odcházel do Německa. Týmy se posílily, liga se vyrovnala. O medaili může hrát osm celků.
M. T. Už loni byla liga hodně vyrovnaná, a to kvalitě vždycky přispívá. Takže je zase výš.
