Bodejť by nebylo, v této sezoně jste se poprvé v závodě Světového poháru probil do první desítky...
Ale pro mě byly povzbuzením už výsledky na Turné čtyř můstků. Celkově jsem sice skončil dvacátý, ale v Ga-Pa se mi povedlo jedenácté místo. A že šla forma ještě takhle nahoru je prima. Vždyť šesté místo, to je "malé podium".
Přitom jste se prosadil v Kulmu, a tamní mamut nepatří mezi vaše oblíbené můstky. Čím to, že jste uspěl právě na něm?
Já to říkal už před odjezdem. Když to člověku začíná jít a cítí se líp, tak to může vyjít i na můstku, který vám zrovna nesedí. A přitom to pořád nebylo stoprocentní. Je tam totiž před odrazem trochu hrbolatá stopa, s tou jsem měl vždycky problémy. Letos to nebylo jiné, ale formu mám, takže se povedly dobré skoky.
Skokem dlouhým 203 metrů jste ovládl dopolední kvalifikaci - to asi člověku přidá pohodu, že?
Jasně, že přidá. Při kvalifikaci tam byly ještě lepší větrné podmínky než při závodě, je třeba umět toho využít. To má rád každý skokan, když fouká protivítr.
Vaše výsledky jsou lepší a lepší. Čemu to přičítáte?
Těch faktorů je víc. Jedním z nich je kombinéza. Ta, kterou jsem měl na začátku sezony, mě na nájezdu krapet svírala, takže jsem dřepěl v trochu horší pozici. Na turné už jsem měl dvě nové kombinézy, které mi sedí perfektně. To je taky předpoklad úspěšného odrazu. A skoky mi začaly vycházet i technicky, v tom rovněž spočívá tajemství dobré formy.
Pokud jde o kombinézu, podobně jste na tom byl i loni. Jak to, že člověk vstupuje do sezony s kombinézou, která mu nevyhovuje?
Každý rok se pravidla trošku mění, letos taky. My jsme v létě změnili kombinézy ne úplně šťastně, nesedělo to stoprocentně. Během prvních závodů jsme okoukali, jak to mají ostatní týmy a ještě to trochu doladili. Kombinézy nám šije bývalý skokan Michal Doležal - tím, že sám skákal, je spolupráce mnohem snazší.
Morgi se vrátí, prorokuje MazochPodstatně horší zkušenost s pádem má Jan Mazoch. Nyní 27letý vnuk Jiřího Rašky v roce 2007 při SP v Zakopaném upadl do bezvědomí a několik dní jej pak udržovali v umělém spánku. "Na internetu jsem viděl, jak Morgenstern po odrazu dostal těžiště víc na pravou lyži. Levou dal extrémně do strany, na hranu, a lyže se přestala opírat o vzduch," říká nyní již bývalý skokan, který rok po své kalvárii uzavřel kariéru. Sám ví, jak je těžké se po pádu vracet. "Já říkal, že končím kvůli strachu. Bylo to jednodušší než vysvětlovat, že po těžkém otřesu mozku mám problém s koordinací, takže bych musel trénovat ne osm, ale čtrnáct hodin denně. Věřím, že Morgi se brzy vrátí, prý ani nebyl v bezvědomí, nebo jen kratičce. Vím, že měl hodně natrénováno, ještě to může zúročit," dodává Mazoch, který nyní pracuje ve prospěch dětských SOS vesniček a hendikepovaných lidí. |
V Kulmu všechny udivil Japonec Noriaki Kasai, který ve 41 letech v sobotu vyhrál a v neděli skončil třetí. Překvapilo vás to?
Tolik ne, má skvělou sezonu. Nicméně to, co se mu v jeho věku povedlo, je skvělé, a všichni mu to strašně přáli. Klobouk dolů. A kdybyste viděl trenérskou tribunu! Všichni trenéři se radovali, což nebývá úplně zvykem.
Neinspiroval vás možná?
Jako že bych skákal ještě v jedenačtyřiceti? (smích) V Japonsku to mají trochu jinak nastavené - jejich životní styl je takový, že asi vydrží víc než my ostatní. Nepředpokládám, že bych v tom věku ještě strašil na můstcích.
Při pátečním tréninku nešťastně spadl trojnásobný olympijský vítěz a dvojnásobný vítěz Světového poháru Thomas Morgenstern a s těžkým otřesem mozku jej odvezli do nemocnice. Jak ostatní závodníci vnímají, když takové eso postihne podobný karambol?
Je to samozřejmě velká smůla a nešťastná záležitost. Navíc se mu to stalo už podruhé v krátké době, v prosinci podobně spadl v německém Titisee. Já jako skokan ale nemůžu koukat na to, že jiný skokan spadl, takhle to nefunguje. Podle posledních zpráv by měl být brzy v pořádku a snad se do olympiády dá dohromady. Všichni ostatní mu přejeme hodně zdraví, ale přece se nezačneme bát jen proto, že spadl jeden z nejlepších skokanů světa.
Cožpak to nic neudělá s vaší psychikou?
Na nějaké truchlení není čas, on prostě udělal technickou chybu. Jsou to lety na lyžích, není to taková legrace jako třeba na středním můstku. Najíždíte na skok rychlostí přes sto kilometrů v hodině, takže udělat chybu po odrazu je relativně snadné. Vezměte si, že šířka lyže je čtrnáct centimetrů a délka dva metry šedesát, a když si spočítáte, jaký tlak na vás působí... Jde o zlomky vteřiny, kdy se něco nepovede, ten pád prostě přijít může. Ale my závodnici si to nemůžeme připouštět. Když se někomu něco stane ve formuli 1, tak se ostatní taky nemůžou začít bát. Bohužel to k těmhle sportům patří.
Pomohlo vám možná, když jste se dozvěděli o lepšícím se stavu Morgensterna?
Vnímali jsme to po závodech, kdy jsme se u Rakušanů zajímali, jak na tom Thomas je. Ale při závodění na to člověk myslet nemůže.
