Velmi povedený den, že?
Na trati to byl hodně těžký den, ke konci závodu jsem hledala poslední zbytky sil. Ale jsem ráda za tu střelbu (za jedna), protože střelnice byla dneska hodně proměnlivá a náročná. Potěšilo mě, že mě takové podmínky nerozhodily. A jsem moc ráda i za tu poslední čistou stojku.
Dvě Češky v elitní desítce. Vytrvalostní závod ovládla Wiererová |
Jedinou chybu jste předtím udělala vleže, při úvodní ráně třetí položky. Tehdy se na střelnici hodně točil vítr.
Proto jsem si ještě před tou první ránou cvakla (upravila miřidla). Když mi nespadla, přecvakla jsem ještě jednou. Pak jsem po položce zase cvakala zpátky na nulu. A když jsem přijela na druhou stojku, pomyslela jsem si: Ty bláho, ten vítr se úplně otočil. Ale než sem zaujala polohu, zase se vrátil.
Vzpomněla jste si na váš předchozí vytrvalostní závod v Anterselvě v roce 2017?
No jasně, jak jsem tehdy měla tři nuly a potom jsem poslední položku odstřílela za tři? Před dnešní poslední stojkou jsem si na to vzpomněla. Ale cítila jsem zároveň, že dnes jedu ve svém tunelu a neřešila to. Což asi bylo nejlepší, díky tomu jsem nebyla nervózní. A byla z toho nula.
Právě takový závod vaše psychika po nepříjemné lednové nemoci potřebovala?
Možná. Ukázal mi, že by se mi už zase mohl podařit i nějaký ten individuální výsledek, nejen štafetový. Ale už se těším na zítřejší volno. Jet tu víceméně obden čtyři závody, bylo docela dost.
Obtížně jste regenerovala?
Hodně jsem používala ultrazvuk na holeně, co mě bolely po smíšené štafetě, protože po ní jsem sotva chodila. A sem tam jsem si vzala i lymfonohavice.
10. místove vytrvalostním závodě je nejlepším umístěním Evy Kristejn Puskarčíkové v individuálních kláních na vrcholných akcích (MS, ZOH). Dosavadním maximem bylo 17. místo ve sprintu na MS v Hochfilzenu 2017. Ze štafet má na kontě dvě bronzové medaile: z letošní smíšené a z olympijské v Soči 2014 (po diskvalifikaci Rusek, medaili však dosud fyzicky neobdržela.) |
Kontaktovali vás trenéři v souvislosti s možným startem ve čtvrtečním singl mixu?
Zatím nemáme úplné informace. Uvidíme, jak to dopadne.
Lákal by vás? Absolvovala jste ho už na minulém šampionátu v Östersundu.
Samozřejmě, láká mě tady každý závod. Ale musíme se snažit vybrat tu nejlepší možnou sestavu, co tady máme, aby se nám podařil co nejlepší výsledek. Budeme probírat s trenéry naše pocity, co jsme schopní a neschopní zvládnout.
Jak ze sebe nyní setřesete únavu z vytrvalostního závodu?
Půjdu se proběhnout ke zdejšímu jezeru, pak na masáž a potom na návštěvu na pokoj k Terce Vinklárkové, protože ta má v koupelně vanu.
Vy ne?
Ne, my máme s Makulí (Davidovou) jen sprcháč.
Dopřejete si tedy vanu za odměnu?
Jo, už jsem tam v ní jednou na návštěvě byla, tak si dojdu i dnes. (Davidová glosuje: Ona je Evča takový náš vorvaň.) Je to normální vana, ne taková ta pro invalidy, ale brala bych i tu. Dneska by možná ke mně seděla. (směje se)
Další Češky v akciLucie Charvátová (46. místo): „Ve stíhačce jsem dala při první položce tří rány příliš dolů, teď pro změnu přesně naopak tři příliš nahoru. Tak snad příště... Ale z běhu jsem měla mnohem lepší pocit než v neděli.“ Tereza Vinklárková (62. místo): „Fanoušci byli neskutečný zážitek, i na trati řvali mé jméno. Jinak jsem se snažila jet jako v každém jiném závodě, nechala jsem tam všechno. Střelba nedopadla úplně podle mých představ, ale tady ta střelnice není jednoduchá. Tak jsem možná ráda, že jsem tam nechala jen čtyři rány. Na trati jsem se i trochu učila, jak ostatní jezdí ty přechody. Premiéra to nebyla úplně špatná. A mám se kam zlepšovat.“ |
Druhý titul na letošním mistrovství slaví Dorothea Wiererová. Co říkáte její formě?
Její doběh byl dnes infarktový. Hrozně moc Italům tyhle výsledky přeju, potvrdit takhle formu na domácí půdě je vždycky úžasné. Znám z Nového Města, jak tam na nás působí obrovský tlak.
Naopak Tiril Eckhoffová, která před příjezdem do Anterselvy vedla Světový pohár, prožívá na rozdíl od Wiererové v individuálních závodech nevydařené mistrovství.
To se tak někdy stává, že celou sezonu jezdíte skvěle a vrchol se vám nepovede. Takový je život. Jak by řekl Egil Gjelland: Shit happens. (Volně přeloženo: Když se to s..., tak se to s...)