Co se vlastně stalo v té druhé brance?
Nervozita byla. Mně většinou nervozita pomůže. Ale tady jsem si od startu do první brány najel trošku hůř. Říkal jsem si, že to nechám klouzat, jenže do jedničky mi to jelo přímo na levou tyč. Tak jsem musel loď trošičku strhnout do prava, do dvojky jsem si to zkrátil a asi jsem se jí dotkl. A pak už jsem musel riskovat, jinak bych neměl šanci.
A bylo z toho druhé místo, tak jako při loňském mistrovství světa. Jakoby vám tu bylo souzené...
Ale ne, to snad ne. Prostě vítěz musí jet nejlíp a mně se to tady zatím nikdy nepovedlo. Na mistrovství světa jsem byl loni za svou jízdu hrozně rád, ale vím, že vždycky se dá jet líp. Dneska tam těch chyb bylo dost.
Tak jste se je snažil nahradit nebývalou tvrdostí a rizikem?
Jo, takhle tvrdě jsem už dlouho nejel. Nebylo to vůbec lehké. Naštěstí mě diváci hnali do cíle. Takhle dokážu zajet jen v Praze.
Na vítězství tu stále máte dost času, ne? Je vám 21 let, byl jste tu jedním z nejmladších finalistů.
To asi jo. (Jen Američan Smolen byl o čtyři měsíce mladší). A taky bych řekl, že nejmenším.
Což je výhoda, nebo ne?
Nevim. Když nejezdí Vávra Hradilek, tak jsem bezkonkurenčně nejmenší. A když jezdí Vávra, jsem sice druhý nejmenší, ale zase výrazně nejslabší..
Tak budete posilovat?
Nemusím, stačí to, ne? (směje se)
Jak jste na tom byl ke konci finále se silami?
Ani si moc nepamatuju. Abych řekl pravdu, tak vím, že jsem mlel z posledního. Ještě že mi diváci dodávali síly až do konce. Jako by je na mne přenášeli.
Když jste dojel, průběžně jste vedl. Už v průběhu jízdy Němce Aignera jste však začal tušit, že váš čas na celkové vítězství stačit nebude?
Já jsem si ani nemyslel, že bych s takovou jízdou mohl vyhrát. Věděl jsem, že hodně fouká a že na tu placku by mi to mohlo vyjít. To že bude někdo rychlejší, se ale dalo čekat, když jsem jel za 90 vteřin.
Se stavbou trati pomáhal v Troji váš otec. Na jeho tratích se vám vždy závodilo dobře.
A zase se mi to na ní docela povedlo.
Při mistrovství světa v USA ji stavět nebude?
Ještě nevím. Ale to snad ani nechci, zase bych byl druhej.
Na šampionátu ještě můžete startovat s Hradilkem a Přindišem všichni tři elitní čeští kajakáři. Zato na olympiádu v Riu z vás může jen jeden. Už na to myslíte?
Ne, vůbec. Jsme kamarádi a všichni se podporujeme. Rio je dva roky. Kdo ví, co bude za dva roky.
Pádlem se snad před olympijskou kvalifikací mlátit nebudete.
No... Musím zesílit, jinak budu jenom dostávat.
