A bývá výborně obsazený jako tuto sobotu, kdy přijeli medailisté z mistrovství světa a Evropy, vítězové závodů Světového poháru Němec Alexander Studzinski, Rusové Daniil Serebrennikov, Ivan Afanevič a Anton Jevsikov a téměř kompletní česká špička.
Všechny favority porazil devatenáctiletý Ondřej Baumrt ze Slavie Chomutov. V cíli byl za 53:07,70 minuty, což je druhý nejlepší čas v historii závodu.
„Když jsem se koukal na přihlášky, říkal jsem si, že vůbec nemám šanci,“ řekl Baumrt. „Ale ti kluci, ať už Rusáci nebo Saša Studzinski jsou zvyklí plavat v delších bazénech nebo na otevřené vodě. Právě na obrátkách jsem je stahoval.“
Hlavně jste musel zhruba 3 400 metrů dohánět Jana Kútnika. Sledoval jste, jaký má náskok?
Věděl jsem, že nedává úplně padesátku, ale sledoval jsem hlavně kluky vedle sebe. Třeba Daniila, který byl v dráze s Honzou. Najednou jsem si všiml, že oba jsou nějakých deset metrů přede mnou, a tak jsem ještě malinko přidal.
Jak moc jste vnímal vašeho otce, který vás po celý závod dirigoval?
Táta mi ukazoval, jak jsem na tom, jestli mám zrychlit, zpomalit, což mi pomohlo. Občas jsem měl choutky zrychlit, ale táta mě brzdil, a to bylo to, co mi udrželo síly až do konce.
Pokud jde o ty síly, poučil jste se z minulého roku, když jste pětku rozjel příliš rychle?
Snažil jsem se, protože před rokem jsem v Krnově plaval poprvé. Hlavně jsem loni plaval blbě takticky, i proto jsem přepálil ten začátek a došly mi síly. K tomu jsem teď v září vyměnil trenéra, takže se připravuji v Praze na Strahově pod panem Strnadem. I to je změna.
Dlouho to vypadalo, že byste na pět kilometrů mohl překonat český rekord Květoslava Svobody 52:52,6 minuty. Kdy jste začal tušit, že to nevyjde?
Časomíru jsem sledoval každou pětistovku, abych viděl, jak na tom jsem. Zkusil jsem ještě dát vše do finiše, ale už jsem věděl, že to nepůjde.
Jaké to vůbec je, když při jednom závodě musíte bazén přeplavat dvě stě krát?
Šílené. Pokud dobře počítám, tak každých šestnáct vteřin je obrátka, a to je to, co rozhoduje. Žaludek se přitom ale zvedá hodně.
Závodíte nejen v dálkovém, ale i bazénovém plavání. K čemu máte blíže?
Převážně se věnuji bazénu, ale v létě ho doplňuji závody na otevřené vodě. Je to příjemná změna. Zatím nemám nějaké priority. Snažím se oboje skloubit dohromady.
Hecujete se se svou sestrou Simonou, která patří v bazénu do evropské špičky a je českou jedničkou?
Spousta lidí mi to předhazuje a ne vždy to je příjemné. Ale snažím se jí co nejvíce přiblížit. Povzbuzujeme se navzájem, ale od září trénujeme odděleně. A pokud jde o Simonu, tak je o čtyři roky starší, takže občas přebírá roli mámy.
