Bezprostředně po závodě jste si posteskl, že jste měl pomalé lyže. V nich byl tedy největší problém?
Lyže se v našem týmu už od sprintu hodně rozebírají. Nerad bych to ještě víc komentoval. Nějaký problém s nimi je, ale je rozumnější řešit ho v týmu než to ventilovat ven. Je na nás a na týmu, abychom se s tím poprali. Už výsledky sprintu u všech našich lidí a potom také hromaďák ukazují, že něco v pořádku není. Ale věřím, že jsme schopni na tom zapracovat a změnit to. Protože má střelba je naopak momentálně výborná. I dnes (v neděli) jsem byl překvapený, jak jsem ji zvládl, i když jsem na stojáky přijížděl ve stavu, kdy jsem byl na pokraji kolapsu. Za to jsem rád, že psychicky jsem na tom natolik dobře, že se s tím vypořádám a ty lyže mě tudíž kompletně nesráží.
Částečně se opakuje příběh minulé sezony, kde jste přes Vánoce na střelbě zapracoval a ještě ji zrychlil. Tentokrát jste měl v hromadném závodě devátý nejlepší střelecký čas.
To ano. Přitom před sprintem jsem byl připravený střílet ještě rychleji. V tréninku jsem tu zvládal ležky za 23 sekund a byl jsem si v nich vážně jistý. Ale bohužel, když mi hned v prvním kole sprintu nahlásili, že ztrácím skoro 20 sekund, což je pomalu trestné kolo, tak je potom strašně těžké zariskovat a jít do takového střeleckého extrému s tím, že v případě chyby k mohu k té ztrátě přidat další trestné kolo. To už bychom pak byli na 50 sekundách ztráty a ten závod by byl hotovo - konec. Takhle nastavený prostě nejsem.
Proto raději střílíte poněkud zadrženě?
Radši ano. Ale je pravda, že přes Vánoce se dokážu na střelbu zaměřit a zapracovat na ní. I proto v té době většinou trénuji sám. Bohužel, ta podpora na trati byla tentokrát zoufalá a výsledky jsou, jaké jsou.
Je vaše současná střelecká bilance nejlepší v kariéře?
Ano. Nikdy v životě jsem předtím nebyl přes 90 procent v celkové úspěšnosti všech závodů. A teď už jsem naopak hodně přes 90. Přitom máme za sebou pět kol, 15 závodů, okolo 200 nábojů. Ta čísla jsou fakt dobrá, ale... Ne že by byla k ničemu, jsem za ně rád, jenže....
...jenže mohla by být výsledkově zhodnocena úplně jinak.
Rozhodně. S tou nedělní čistou střelbou bych před pěti lety byl stabilně do deseti, v každém závodě.
V prosinci vás opakovaně zpomalovala na trati i onemocnění. Když odhlédnete od toho, jaké jste měl v Ruhpoldingu k dispozici lyže, máte pocit, že běžecky jdete po Novém roce nahoru?
V některých závodech ano. Je to trochu nahoru - dolů. Sprint v Oberhofu byl špatný, ani stíhačka tam nebyla kdovíjaká. Potom ale přišla štafeta, třetí závod ve třech dnech a já měl pocit, že se silami na tom nejsem moc dobře, přesto jsem dokázal jet na prvním úseku bez problémů s kýmkoliv. A tady v Ruhpoldingu to při štafetě vypadalo stejně. Ovšem celkově z toho mého běhu zatím nemám pocit, že bych se cítil kdovíjak extrémně dobře.
Hromadný závod mužůZpravodajství |
Nemohou být pomalejší časy v závodech i následkem určité přetrénovanosti z přípravy?
Myslím si, že do sezony jsem v žádné únavě nešel. Samozřejmě, v přípravě jsem tentokrát neřešil žádné zdravotní problémy, trénoval jsem tedy celý rok bez jakýchkoliv potíží a přerušení. Ale nic nenaznačovalo, že bych měl být za začátku sezony přetrénovaný. Přesto vidíme, že globálně má potíže s během celý náš tým, nikdo z mužů nepředvádí extra běžecké výkony. Nějaký zakopaný pes tam je, ale přetrénovanost? Rok dva po olympiádě ve Vancouveru jsme trénovali stejně, možná ještě víc, a tenhle efekt tam nebyl. Na druhou stranu si říkám, že věk nezastavíte a má výbušnost a rychlost už možná stagnují, nebo jdou dolů.
Říká se, že s přibývajícím věkem je vhodné trénovat méně, zato intenzivněji.
Je to možné. My máme daný systém, podle kterého jede celý tým, není tu individuální přístup. Teď už každopádně nezměním, co jsem za poslední rok natrénoval. Po sezoně se pokusím najít nějaký recept, jak přípravu posunout, abych na trati vyvinul rychlost, která je potřeba. Protože ten hromaďák v Ruhpoldingu byl šílený a rychlost na trati neuvěřitelná. Tři kola jsem ji jakž takž držel, nebo spíš jsem tam jel na gumě, ale potom mi tak došlo, že jsem nebyl v posledním kole schopen absolutně ničeho. Tak uvidíme, jak to bude dál.
Dál vás čeká Anterselva, nejvýše položené pohárové středisko.
Řešili jsme se Zdeňkem Vítkem, jestli ji třeba i nevypustit a radši nepotrénovat. Ale dohodli jsme se, že do Anterselvy minimálně odcestuju, sprint pojedu a po něm uvidíme co dál. Bude to tam hodně těžké, je to trojdenka ve výšce a na jejím konci masák.
Ondřej Moravec (uprostřed) na prvním úseku české štafety v Ruhpoldingu.
Potom přijde americký pohárový blok v Canmore a Soldier Hollow. Plánujete ho objet celý? Se změnami pásma jste měl vždy velké problémy a minule jste americkou pohárovou misi kvůli onemocnění ani nedokončil. Nezvažovali jste absolvovat třeba jen jedno z amerických kol, jako to minule udělali Norové i některé další země?
Samozřejmě, že zvažovali. Měli jsme tři varianty. Jednu, že bych tam vůbec nejel. Druhou, že bych jel jen do Canmore, vrátil se a startoval na mistrovství Evropy. A třetí, že objedu americký blok celý.
Která vyhrála?
Ta třetí. Cítím teď, že jsem schopný svoji současnou výkonnost v závodech ještě posunout. Varianta s návratem na mistrovství Evropy mi připadala špatná, protože na tu Evropu bych se stejně nemohl připravit, jak bych chtěl. Rozhodl jsem se tedy, že pojedu celou Ameriku - i vzhledem k celkovému pořadí svěťáku, protože kdybych ji vynechal, mohu přijít o hodně bodů.
A tím dost možná i o start v hromadném závodě na mistrovství světa.
Také. Ale to je tak, že pokud bych si ten masák v Östersundu nevyjel přímo z mistrovství světa, znamená to, že tam tu výkonnost nemám dobrou. Na druhou stranu, když budu dál jezdit minimálně aspoň jako teď - a já věřím, že to bude lepší, nasbírám před mistrovstvím dostatek bodů na to, abych měl masák předem zajištěný. Bude to další čtyřpoložkový závod, ve kterém mám šanci udělat slušný výsledek, pokud mi to ve střelbě bude dál klapat jako teď.
S vaší současnou střelbou by měl být nyní vaší nejlepší disciplínou vytrvalostní závod, ne?
Měl. V Kanadě se jede, i to byl jeden z důvodů, který mě přesvědčil tam jet. Půjde sice o hned první závod po příletu, ale s výjimkou domácích závodníků nikdo nebude mít kdovíjakou výhodu, protože všichni ostatní se do Kanady budou přesouvat až týden po Anterselvě. Uvidíme, jak se mé tělo s tím posunem popere. Problém je, že v Americe s posunem osm hodin nemůžete zůstat přetočený na evropský čas jako občas v Asii, protože v době, kdy byste šli v Evropě spát, v Americe startujete.
