Ženy nejely v pátek časovku jako muži, ale stejný okruh v Pau absolvovaly celkem čtyřikrát při klasikářském závodě na 121 kilometrů. Dvaadvacetiletá Nikola Nosková v něm v dresu silného worldtourového týmu Bigla patřila k nejaktivnějším závodnicím.
Potřetí v kariéře jste zažila La Course by Le Tour de France. Jaké to bylo tentokrát?
Právě proto, že už jsem tu byla předloni i loni, jsem věděla, jaká atmosféra tady bude. A byla úplně neskutečná. Už loni přišlo hodně diváků, ale letos ještě mnohem víc. Tím, že jsme jely 25kilometrové okruhy po trati mužské časovky, semkli se diváci na tom okruhu - a dorazili na nás, i když jsme startovaly už brzy ráno.
Hodně vás taková podpora namotivuje?
Před cílem v prudkém krátkém stoupání, to bylo doslova neskutečné, diváci tam bouchali do zábran. Vy už nemůžete, jedete na hraně, ale oni vám dodají ještě kus energie. Kdyby tady nebyli, asi by mě to psychicky zlomilo.
Předtím jste byla v závodě velmi aktivní a vodila jste skupinu v úniku.
V prvním kole to v prvním kopci trochu odskočilo, tak jsem za to vzala a ujela. Potom mě dojela ve sjezdu holka z týmu Parkhotel Valkenburg a pak i další, sjelo se nás deset a já jsem v té skupině hodně pracovala. Všechny kopce jsem v ní jela na špici, protože vždycky, když holky přestaly na rovině spolupracovat, spadl náš náskok z minuty dvacet třeba na 55 sekund.
Nespolupracovaly? To v takhle časném úniku nebývá obvyklé.
Taky mě to překvapilo. Přitom já v tom úniku chtěla ještě chvíli vydržet. Náš závod byl v televizi a já v něm chtěla být vidět, i proto, že je to dobré pro reklamu týmu, a proto, že jsem tady jediná Češka.
#LaCourse The gap of the leaders including Elise Chabbey and @noskovanka is still around 1 minute with 78 kms to go. https://t.co/Q0VIzCKH6d
Byla jste vidět, dojela jste i na 2. a 3. místě na vrchařských prémiích.
Ke konci už mi chyběly síly, ale jsem ráda, že i když náš únik dojely, vydržela jsem potom až do cíle v první skupině. I když mi v posledním kole už začalo docházet, když holky začaly nastupovat, diváci mi pomohli.
Existuje snaha o obnovení ženské Tour po vzoru ženského Gira, které je desetietapové. Asi byste byla pro, že?
Byla bych hrozně ráda. Ale víc by se mi líbilo, kdyby těch deset etap bylo rozděleno dnem volna. Na Giru je to docela masakr, když jedeme deset dní v kuse. Ale ta Tour by se mi moc líbila. Organizace je tu skvělá. Jak jedeme před muži, je vše perfektně zabezpečené. A hlavně to zase zpopularizuje ženskou cyklistiku. Třeba bychom mohly nejdřív začít jen tří- nebo čtyřetapovou Tour a každým rokem to posouvat dál. Hodně se o tom teď spekuluje, protože se dělají i nová pravidla pro ženy, aby se víc vyrovnaly mužům. Stejně tak bych byla viděla i etapovou Vueltu. Máme sice v poslední den mužské Vuelty závod Madrid Challenge, ale to je rovina.
Na Tour dnes závodily i ženy, v klasikářském závodě v Pau na okruzích mužské časovky. Nikola Nosková (ta vlevo) dojela v dresu týmu Bigla v první skupině na 27. místě, předtím šlapala v úniku, byla 2. a 3. na vrchařských prémiích a útočila i v posledním kole. https://t.co/jbg4K2pLLh
Zamlouvaly by se vám tedy závody na zkrácených mužských etapách Tour?
To by byl ideál, abychom jely vždycky část mužské etapy - a nebylo by to komplikované ani pro organizátory. Přála bych si, aby takové závody zažily i další holky v Česku a motivovalo by je to zase o něco víc trénovat a pokusit se dostat se do nějakého UCI týmu. Mám velkou radost, že Markétka Hájková mohla letos startovat na Giru.
Desetietapové ženské Giro jste dokončila minulou neděli na 35. místě. Kolik sil vám po něm zbylo?
Myslela jsem, že to bude horší, ale jelo se mi tu docela dobře.
Zviditelnila jste se při Giru sólovým útokem 50 kilometrů před cílem královské etapy. Ta měla původně vést na slavnou Gavii, ale kvůli sněhu se stal náhradním koncovým stoupáním výšlap do Valdidentra. Ten dlouhý útok byl tehdy váš nápad, nebo pokyn z týmu?
Mně zrovna v té etapě nefungovala vysílačka a po prvním kopci jsem dojely do údolí mezi Ponte Valtellinou a Bormiem a najednou mi týmová kolegyně předala zprávu: ‚Jestli můžeš, zkus únik‘. A já: ‚No, nemůžu, ale co mi zbývá, když je to povel od sportovního ředitele z auta.‘ Pak jsem jela skoro 45 kilometrů sama, než mě dojely další dvě holčiny a potom i celý balík. Vydala jsem se předtím ze všech sil a na posledním 11kilometrovém kopci jsem už žádné neměla a myslela si, že rychlejší by bylo jít to pěšky. To bylo nejhorších 11 kilometrů, co jsem zažila, protrápila jsem se jimi.
Páteční trať v Pau nebyla vrchařská jako při vašich předchozích startech na La Course by Tour de France, ale klasikářská. Přitom vy jste vrchařka. Nevadilo vám to?
Byla sice klasikářská, ovšem hodně náročná. Loni to bylo lepší. Nejradši bych měla zase cíl na kopci. Ale po výpadku, co jsem měla minulý rok, kvůli kterému jsem zůstala na osm měsíců bez závodů i tréninků, je výkon dobrý. V té době bez závodů jsem se vozila jen tak hodinku denně na kole. Takže trenér mi teď říkal, že můžu být s letošní sezonou spokojená, protože jsem mohla pořádně trénovat až od dubna. Můj první závod byla až jarní klasika Amstel. Do té doby jsem neabsolvovala ani žádné soustředění a delší trénink než hodinu a půl jsem měla zakázaný. Ani bych ho nevydržela.
Je tedy vašim vítězstvím už jen to, že po velkých zdravotních problémech (poruchy příjmu potravy) jste zase tady a dojíždíte v popředí?
Trenér je spokojený, ale já jsem tak trochu vnitřně zklamaná. Vím, že jsem dřív měla na víc. Uvidíme co bude dál, sezona ještě nekončí. Ráda bych se kvalifikovala na olympiádu. Ale bude to hodně náročné.
Line-up announcement: @LaCoursebyTDF We're heading to France for #LaCourse. Read more about the race and discover our line-up here https://t.co/VctsQyMCrZ https://t.co/tX700li9KL
Kvůli chybějícím bodům do žebříčku?
Jsem téměř jediná Češka, která může jezdit velké závody a sbírat body. Nizozemky, Němky nebo třeba Italky si olympiádu vyjedou podle pořadí národů, ale my nemáme jako národ žádné body, a tak v pořadí zemí nemáme šanci do Tokia se dostat. Mohla bych tam proniknout jedině individuálně, když budu ve dvanáctiměsíčním žebříčku do 100. místa. Bohužel, v něm se mi teď odečetly všechny loňské body a z té stovky jsem vypadla. Odečetla se mi i loňská Evropa (titul v kategorii do 23 let) a další lepší výsledky. Ale až do konce října, kdy je termín žebříčku pro olympiádu, ještě mohu nějaké body posbírat.
Co vás nyní čeká?
Musíme to ještě s týmem vymyslet. V kalendáři je závod Kolem Skotska, kde by se taky daly nasbírat body, a měl by být kopcovitý. Zároveň se jede i Evropa, která je ale v Nizozemsku na naprosté rovině, což by mi nevyhovovalo. Možná zkusím na Evropě zahajovací smíšenou časovku, která je nově zařazená a ve které bychom mohli mít šanci. A dva dny poté bych mohla být na startu ve Skotsku.
