Jste překvapeni, že Finové diváky povolili?
Zatím jsme je tu na trénincích neměli, takže jsem si připadal jako při závodech v Novém Městě. Spíš jsem si myslel, že cestou bude velký blázninec na letištích, ale všechno bylo v pohodě, žádná panika se nekonala, ani lidé v rouškách tu nejsou.
Finsko je zatím koronavirem nejméně postižená skandinávská země. Proto nejspíš úřady fanoušky připustily.
Navíc tady v Severní Karelii zatím mají jen jeden případ koronaviru, je tu z tohoto pohledu relativně klid.
Česká sestavapro Kontiolahti Muži: Michal Krčmář, Ondřej Moravec, Jakub Štvrtecký, Adam Václavík, Tomáš Krupčík. Ženy: Markéta Davidová, Lucie Charvátová, Eva Kristejn Puskarčíková, Jessica Jislová. Ve čtvrtek se jede sprint mužů, v pátek sprint žen, v sobotu stíhací závody a v neděli singl mix a smíšená štafeta. |
Možná tam strávíte dokonce dva týdny, hovoří se o přesunu posledního kola z Osla právě do Finska. Už se k vám něco doneslo?
Nejpozději během čtvrtka to mají v Oslu rozhodnout.
Norsko zakázalo akce nad 500 účastníků. A váš pohárový konvoj plus organizátoři a rozhodčí toto číslo překročí.
K tomu jsem taky dospěl, když jsem si ty počty v hlavě projel, že pod 500 lidí není schopné Oslo pohárové finále udělat. Ale nechci spekulovat, počkám na rozuzlení.
Nejprve Nové Město bez diváků, teď neustálé dohady. Jak to snášíte?
Je to celé hodně divné, nejen biatlon, ale i ostatní akce. Vždycky na jaře, když jsem měl po sezoně volno, jsem si zašel na play off hokeje, na fotbalovou ligu, na sjezdovky, absolvoval jsem i nějaké kulturní akce. Teď přijedu a nebude z toho nic, budu prostě doma. Dnes jsme se bavili s Evičkou Puskarčíkovou, že i naše škola, Masarykova univerzita v Brně, má do 13. dubna zavřeno, takže i naše studijní povinnosti budou odložené. Má takový zvláštní pocit a čekám, co všechno se z toho vyvrbí.
Přitom v jiných, normálních letech, byl pro vás právě duben měsícem na dovolenou.
Přesně tak, v dubnu jsme se vždycky snažili vypnout a vyčistit hlavu, užít si ho a od května zase naskočit do přípravy. Věřím, že třeba aspoň na Mísečkách bude co nejdéle sníh, tak letos vydržím na běžkách, co to jen půjde. Nikam do ciziny na dovolenou nepojedu, všechny takové nápady jsem shrnul ze stolu. Nějakých deset dnů si v dubnu odpočinu a začnu se rozhýbávat na další přípravné období. Když mě nechají aspoň objet rodinu, budu v pohodě.
Jak vnímají současnou krizi italští biatlonisté?
Zrovna dnes jsem se po tréninku bavil s Lukasem Hoferem. Říkal mi, že u nich je blázinec, že už mají v Itálii 50 tisíc otestovaných lidí, ale že se určitě po sezoně vrací domů. Věří, že jsou v imunitě silní a že nejvíce postižená je jiná skupina lidí. Ovšem rozhodně současnou situaci nezlehčují.
To už asi skoro nikdo. Každý má obavy i o své blízké.
Přesně tak. V tomhle směru musíme být každý opatrnější. Navíc vše, co se děje, bude mít také drsný dopad na ekonomiku. Nemyslím si, že tenhle průšvih je otázkou 14 dnů nebo tří týdnů, podle mě ta krize bude trvat mnohem delší časový úsek. Je to nepříjemné pro každého z nás, ale musíme se s tím popasovat. Každý s tím musí začít sám u sebe.
S absolutní zodpovědností.
Tak. Nebýt bezohledný, chápat situaci. Já jsem také byl rozčilený, že jsme v Novém Městě nemohli závodit s fanoušky. Jenže pak opadnou emoce, více situaci pochopíte a je to jiné. Kdyby hned tehdy byly kromě biatlonu zrušeny i další velké sportovní akce v Česku, jako je to teď, člověk by tehdy ani nebyl naštvaný a neřekli bychom ani píp, protože by to bylo pochopitelné. Ale jak říkám, teď musíme každý začít u sebe a dát si to i ve své mysli dohromady.
Při sportu teď alespoň trochu přicházíte na jiné myšlenky a jste motivováni ještě něco v Kontiolahti předvést?
Já za sebe mohu říci, že po mistrovství světa v Anterselvě jsem pocitově pookřál. V Novém Městě se mi to čtvrtým místem ve sprintu povedlo prodat. Nejsem ve stavu, že bych tady dojížděl na setrvačník a nechtělo se mi závodit, pořád mám do závodů chuť. Spíš by mně víc vadilo, kdyby se sezona zkrátila, trénujeme na ni osm měsíců.
Zlato pro HornigaME juniorů v Hochfilzenu Na ME juniorů v rakouském Hochfilzenu získal ve středu zlato z vytrvalostního závodu s čistou střelbou Vítězslav Hornig. Desátý skončil Jakub Kocián a dvanáctý Tomáš Mikyska. Trojnásobný dorostenecký medailista z MS Ondřej Mánek obsadil 47. místo Z žen byla nejlepší se třemi ranami mimo terče na 4. místě Tereza Voborníková, devátá dojela Klára Polednová, jedenáctá Petra Suchá a šestnáctá Tereza Vinklárková. Na šampionátu zcela chybí norská výprava, která do Hochfilzenu nepřicestovala. |
Takže novoměstské forma se vás drží?Po těle se cítím dobře, i když únava se samozřejmě kumuluje. Nevím, co to provede v závodě, to odhadnete málokdy. Ale nejsem v útlumu, bouchnu do toho a uvidíme, co se z toho povede.
V jakém stavu je v Kontiolahti sníh?
Je tu úplně stejně jako v Novém Městě, takže teplo - a ze sněhu je břečka. Bortí se to.
Takové podmínky nebývaly v Kontiolahti obvyklé.
O víkendu se má ochladit a přimrznout, tak ve vlhčích podmínkách snad pojedeme jen sprinty. Zítra má dokonce padat déšť se sněhem, bude to asi docela těžký závod. Navíc tu na střelnici dost fouká a tratě jsou dost náročné.
Místní stoupání s přezdívkou Zeď je považováno za jedno z nejtěžších ve Světovém poháru.
Jo, určitě, patří k nejobtížnějším. Nečeká nás nic jednoduchého a pozná se, jak komu zbývají síly.
Pokračuje zde velký souboj o velký glóbus. Větším favoritem na jeho zisk je nyní Johannes Bö než Martin Fourcade, že?
Myslím si, že jo, i kvůli těm podmínkám. Norové moc dobře vědí, že právě na takové mají super mázu a Johannes je má navíc hodně rád. To zdvojnásobuje jeho šance. Ne že by byl Fourcade v Novém Městě ve špatné formě, ale určitě ji neměl takovou jako v Anterselvě. Jestli mu týden od Nového Města pomohl, nebo spíš ještě víc uškodil, teprve uvidíme. Každopádně Johannes je v tuhle chvíli jasně na koni.