Jak je na tom zraněné stehno?
Cítila jsem ho, ale ne moc extra. Bála jsem se, aby se nerozbolelo po pětistovce, ale nakonec to bylo stejné jako při tréninku, takže se tím dalo normálně jezdit.
Takže vás během závodu ani moc neomezovalo?
Když člověk slyší výstřel, je to o něčem jiném. Ale já se spíš bála, aby se nestalo něco horšího vzhledem k tomu, co mě čeká v létě, aby to sval nějak neodnesl. Ale nakonec se i s tou bolestí dalo jet a já jsem hrozně ráda za to, jak se to povedlo.
Čekala jste tak rychlou pětistovku?
Vůbec ne, byla jsem hodně překvapená. Jednak výsledným časem - myslela jsem, že pojedu kolem 40,5. Ale hlavně tou stovkou za 11,1, to byl výborný start.
Byla to velká motivace pro odpolední závod na tři kilometry?
Byla, ale ještě větší motivací a hozenou rukavicí byl asi čas Ireen Wüstové. Pod čtyři minuty na třech kilometrech jsem v Evropě nikdy nejela, a když jsem viděla, jaký čas Ireen zajela, tak jsem si říkala, že to snad není možné. Pod čtyři minuty tady snad umí jet jenom ona.
Petr Novák„Už včera jsem říkal, že se mi na tréninku líbila a dneska to bylo ještě lepší. Ještě jsem jí neviděl jet tak dobře technicky. Když je jí nejhůř, tak jede nejlíp. Dneska to bylo 101 procent, výkon jako hrom!“ |
Přesto jste do toho šla od úplného začátku.
Řekla jsem si, že když tady mám ty fanoušky, zkusím to rozjet a uvidíme, jak to bude vypadat na konci. Najednou na mě Petr křičel, že jedu na první místo a já to vůbec nechápala.
Co se ve vás v tu chvíli dělo?
Pomyslela jsem si, že i kdybych se měla v poslední zatáčce pozvracet, tak to musím ještě zkusit. A ono to nakonec vyšlo.
Co by se muselo stát, abyste ještě o zlatou medaili přišla?
To se pořád může stát, pořád máme před sebou dvě těžké distance. V neděli jedeme spolu s Ireen patnáctistovku, což bude hodně důležitá trať, a pak pětku, což taky nebude jednoduché. Ale ať to už dopadne jakkoliv, budu spokojená.