Běžela jste posledních 200 metrů tak trochu v transu?
Jo, přesně tak. Vážně si z té dvoustovky nic nepamatuju, vůbec nic. Jen vím, že přede mnou byla taky Finka (Kuivistová) a z domova jsem měla za úkol, abych ji tu porazila, protože jsem s ní minulý týden na finských mistrákách prohrála. (Mäki je dcerou finského otce a české matky, má dvojí občanství a může startovat na národním mistrovství Česka i Finska. Co se týče reprezentace, rozhodla se pro Česko).
Tatínek vás tedy vyslal do Bydhoště i s pokynem: Poraz Finku?
Celá rodina. V tomhle případě se u nás fandí Česku a ne Finsku. Na finském mistráku jsem předtím nebyla ve své kůži, měla jsem bloklá záda.
Jak jste je za týden odblokovali?
Chodila jsem každý den na masáž a brala aspirin.
Dnešek však v Bydhošti nebyl o souboji Česka a Finska, ale o nesmírně dramatické bitvě mezi Českem a Ukrajinou. V sázce bylo sedmé, poslední nesestupové místo ze Superligy. Debatovali jste odpoledne před cestou na stadion, že roli nakonec může sehrát opravdu každý bod?
Jo, my tu s Ukrajinci bydlíme na stejném hotelu a jak jsme dneska jeli spolu autobusem na stadion, byla v něm docela napjatá atmosféra.
Až nepřátelské pohledy?
No oni mají Ukrajinci takové pohledy furt, alespoň mně to tak přijde, že nejsou úplně přátelští. Ale třeba je to jen můj dojem.
Kristiina Mäki (vpravo) na ME družstev v Bydhošti
Vy jste tentokrát pro český tým víc snad už ani udělat nemohla.
Když jsme běžely náš závod, asi dvě kolečka před cílem jsem pohledem koukla na světelnou tabuli a tam jsme byli zrovna v pořadí týmů o dva body za Ukrajinou. Tak jsem si řekla: S tím musím něco udělat.
Jaký to byl závod?
Vyvíjel se zvláštně, tempo se docela trhalo, což bylo náročné, protože jsme se tam dost strkaly. Na třístovce před cílem mě zavřela Švýcarka a zpomalila mě tím, najednou jsem ji musela obíhat někde ve třetí dráze a říkala jsem si: To nemůže vyjít.
A vyšlo.
Zkusila jsem finiš a povedl se.
Zpravodajství |
Předbíhala jste jednu soupeřku za druhou. Nádherně se na to koukalo.
Já nevím, jak jsem to provedla, prostě forma ze soustředění byla. Jakmile se udržíte ve skupině a tu formu na finiš máte, může se to povést. Třetí místo je pro mě velkým překvapením, protože když jsem zkoumala startovku, s takovým umístěním jsem určitě nepočítala. Jsem moc ráda.
Může být bydhošťská patnáctistovka závodem, který s vaším atletickým sebevědomím provede velké věci?
Jo, hodně mě to nakopne, tomu věřím. Na startu tady byly i holky, co třeba ani neběhají tolik patnáctistovku, ale mají mnohem lepší osobáky na osmistovce než já, jako tady vedle má kolegyně z Finska (ta se právě zpovídala finským novinářům), takže ten dnešek mě hodně namotivuje.
Co si z něj do budoucna vezmete?
Že když máte formu a všechno se vám sejde, jde závodit s každým. Hlavně na poslední dvoustovce, jakmile se dostanete na úroveň těch holek, tak vidíte, že všechny jsou v háji.
Kristiina Mäki opouštěla plochu stadionu a ještě řekla: „Tak snad to dobře dopadne. Myslím, že na to máme, abychom se udrželi.“ Češi v tu chvíli i její zásluhou drželi vytoužené sedmé místo, těsně před Ukrajinou. Bohužel, nakonec zůstalo jen u přání...
