Co se stalo?
Vyhodnotil jsem to tak, že to není na cvakání. A když jsem netrefil, tak jsem to znovu ověřoval, ale pořád mi to nepřišlo moc. Dál jsem netrefoval a dál cvakal. Katastrofa!
Střílel jste tu položku rychleji než jindy?
Ne, já ji střílel jako v trénincích. To je rutina, na to to vliv nemělo. Spíš jsem špatně vyhodnotil vítr. Až při druhé ležce mi to vyšlo.
Co jste si pak říkal?
Závod je rozdělen do dvou úseků, takže jsem se snažil ještě se zkoncentrovat, abych byl na druhé části připravený a snažil se to hodit za hlavu. Pokárání a chycení se za hlavu přijde až po závodech.
Co jste dělal o pauze?
Oblékl jsem se a poklusával, to nebylo tak hrozné, byl jsem zahřátý. Spíš jsem přemýšlel nad tou ležkou a jak se dát do kupy, aby to napodruhé bylo lepší.
Nebylo čekání na druhý úsek za trest?
Když to člověk pokazí, tak to za trest je, ale je to tak rychlý, že se pořád koncentruje na závod. Pořád se dalo bojovat o umístění a chtěl jsem odvést maximum pro lidi, abych se odvděčil za to, jak jsme pokazil závod. Lidi byli famózní.
Na cílové rovince jste ještě málem zakopl.
To ne, spíš jsem kodrcal do cíle. Chtěl jsem jim poděkovat a zároveň jsem se jim omlouval, protože byli fantastičtí a mrzelo mě, že jsem nepodal výkon, jaký si zaslouží.
Kdo komu se pak omlouval?
Já myslím, že se chytneme oba za ramena a půjdeme dál. V sobotu je další závod.
Jaký poznatek z premiérového startu v novém typu závodu máte?
Ten závod je určitě hezký, myslím, že i atraktivní. I když mi to nevyšlo podle představ, užil jsem si to.
