Bývalá olympijská vítězka Kati Wilhelmová, expertka německé stanice ZDF, po čtvrtečním sprintu řekla: Svým náročným profilem jsou to ideální tratě pro Lauru Dahlmeierovou.
To je pravda. Pro Lauru a pro Kaisu (Mäkäräinenovou).
Pro vás ne?
Pro mě teď moc ne. Možná tak před dvěma měsíci. Včera už mi to moc nesedlo.
Jenže příští rok tady nebude olympiáda až v březnu, ale už v první půlce února.
Proto věřím, že se mi snad povede připravit se na ni stejně jako letos do Hochfilzenu.
Tentokrát to po třicetihodinové úmorné cestě a dvoudenní aklimatizaci asi moc nešlo, že?
Mám z toho takový divný pocit. Jak to jen říct? Cítila jsem se opravdu hodně unavená. Nevím jestli důsledkem aklimatizace, nebo že už toho mám vážně dost. Nejsme zvyklí na takové přelety mimo Evropu. Těch osm hodin rozdílu, i když se snažíme nezvykat si na zdejší čas a držet se v tom evropském, je pro mě příliš. Navíc je tu pořád tma. Vstáváme až na oběd a většinu dne jsme po tmě. Cítím, jak moc mi chybí slunce. Trochu mě mrzí, že jsme asi měli udělat víc pro to, abychom tu uspěli. Myslím, že jsme sem letěli pozdě.
Například Francouzi a Němci letěli už v sobotu.
Většina týmů se tak rozhodla. S námi cestovali jako poslední Rakušáci a Lisa Hauserová mi potom říkala, že taky byla při sprintu totálně v pytli. Už třeba jen jeden den navíc pobytu tady by byl znát a sehrál by velikou roli. Například rakouští kluci už se stihli dát dohromady a zazávodili dnes výborně. Mně se dneska taky jelo na tréninku o kus líp než včera při závodě.
Energie tedy opět přichází do těla?
Je to rozhodně mnohem lepší než v prvních dvou dnech. Ve středu, první den po příletu, jsem tu radši ani neměla chodit na trénink, to totiž bylo úplně zbytečné. Stalo se z toho v mém podání takové pochodové cvičení.
S přibývajícímí silami se tedy nyní pokusíte o stíhačku po vzoru olympijských her v Soči?
Ježiš, tak to tedy úplně nevidím. Tehdy jsem se posunula z 29. na 4. místo. Myslím, že v sobotu budu ráda, když skončím do patnáctky. Už tu únavu vážně cítím. Nevím, jestli mě tolik sundala ta cesta, ale je toho dost.
Věříte, že z kratšího pobytu v Koreji můžete těžit příští týden po návratu do Finska?
To si úplně nemyslím. Oni i ostatní, kteří jsou tady déle než my, se snaží udržet se co nejblíž k evropskému časovému režimu a vstávat až na oběd. Kdybychom sem přicestovali o dva dny dříve jako jiné týmy, asi by to mělo něco do sebe. Oni ty ostatní nejsou úplní diletanti, aby nevěděli, co dělají. Myslím, že z naší strany to bylo trochu podceněné.
Loni se po vrcholu sezony, tedy po mistrovství světa v Oslu, konalo už pouze jedno finálové kolo Světového poháru. Tentokrát vás po šampionátu v Hochfilzenu čekají kola tři. Zamlouval se vám víc loňský nebo letošní model?
Je to sezonu od sezony jiné. Někdy vám to ke konci sedne a rozjedete se. Jindy hledáte energii mnohem obtížněji. Jak jsem v létě vynechala spoustu týdnů přípravy, protože jsem byla nachcípaná a měla problémy s imunitou, tak mi teď ty letní tréninky nejspíš začínají chybět. Už to není taková sláva jako před Vánoci nebo před měsícem. Ale letos tohle neřeším. Ani si proto netrhám vlasy. Letos mám medailemi z mistrovství světa splněno. Jsem ráda za to, jak sezona dosud šla.