"Takhle přesně jsem si představoval první etapy na Tour," říkal lídr stáje NetApp-Endura. "Vítr, stres, pády. Nejsem na to zvyklý a poznávám, co je to Tour."
A jaký ještě byl první kontinentální den závodu?
Celou dobu jsme se museli tlačit, protože to bylo nervózní, každý chtěl být vepředu. Sice se opět nejelo nějak velké tempo, ale myslím, že i tak to všechny stálo strašně moc sil. Konec byl zase na mokru, takže další nebezpečí a tak je to pořád dokola. Už čtvrtá etapa v tomhle duchu. Všechny to vysiluje. Já se těším, až budeme mít za sebou středeční etapu po kostkách a konečně vjedeme do kopců.
Jak se vám zatím jede?
Nedokážu říct. Tyhle rovinaté etapy se mi jezdí strašně. Ale o co hůř se mi jezdí takové etapy a kratší kopce, o to lepší to bude v těch pořádných, těžkých. Jsem optimistický a už se nemůžu dočkat.
V etapě padl i Froome, má tržné rány. To vám se pády a zranění vyhýbaly?
Dnes ano, v té předchozí jsem bohužel měl kolizi, když zbývalo asi 6 kilometrů do cíle a ztratil jsem úplně zbytečnou minutu. I když samozřejmě minuta v celkovém hodnocení může znamenat jedno místo, nebo nemusí znamenat vůbec nic. Trošku mě to mrzí, ale pořádná Tour ještě nezačala.
Proč vás tehdy tým nepodržel?
Bohužel to byla nepřehledná situace a zůstal jsem tam sám. Samozřejmě, že příjemné to nebylo, ale to se občas stává.
Mít k sobě další dva tři lidi, mohla být ztráta menší?
Šlo by třeba eliminovat půlminutu, kdyby tam někdo byl. Ale v ten moment nikdo nic nevěděl, takže bohužel.
Došlo v týmu ke změně priorit, když teď v průběžných výsledcích nejste jedničkou?
Vůbec ne. Že se může přihodit ztráta, to je součást prvního týdne. Těžkých etap, kde minuty budou lítat, bude ještě tolik, že to vůbec nic nemění.
Teď vás čeká obávaná etapa po kostkách. Bojíte se? Jak se na ně připravit?
Hlavně psychicky, bude to peklo. Ale není to jako Paříž-Roubaix, budou se tlačit úplně všichni, sprinteři, lidi z celkového pořadí. Když byl dnes jeden úsek po kostkách, sjezd za sprinterskou prémií, peloton se nadělil na tři skupiny a způsobilo to obrovskou paniku. Nedej bože, aby tam někdo spadl, to by bylo po závodě.
Dá se tomu nebezpečí vyhnout?
Chce se dobře vyspat a mít štěstí. Když se jely kostky na Tour naposledy, najel na ně Fabian Cancellara jako první, za sebou měl oba bratry Schlecky, jenže Fränk stejně spadl a zlomil si klíční kost. Myslím si, že se tomu nevyhnete ani vepředu ani vzadu. Když vás to potká, tak bohužel.
