Zdá se, že vaše forma z třetího týdne Gira se nyní přelila i do Švýcarska.
Určitě, cítím se dobře. Je to hodně i o hlavě, člověk by si sice už rád odpočinul, ale jestli to ještě dva dny vydržím, bude to snad dobré.
Když jste před startem celého závodu viděl, že dvě etapy budou ve Švýcarsku vrcholit dojezdem na kopec, jak to máte rád, také vás to asi nabudilo, že?
V té čtvrteční jsem chtěl sám sebe vyzkoušet, ten kopec byl relativně prudký s devíti procenty v průměru a já věděl, že mi bude sedět. O páteční etapě jsem si naopak myslel, že bude pro mě trochu horší, což také byla.
Dojel jste v ní pátý.
Chtěl jsem v ní tu výkonnost prodat ještě víc. Nevěděl jsem, že do cíle pojedeme kostkový kopec. Cítím však, že nohy jsem měl dnes ještě lepší, než kolikátý jsem dojel. Bohužel, ve chvíli, kdy se naše skupina začala dělit, jsem v ní byl víc vzadu.
Myslíte okamžik, když 2,7 kilometru před cílem roztrhal skupinu nástup později vítězného Egana Bernala?
Ano. Na silnici tam byla malá pasáž bez kostek po pravé straně, jen na šířku jednoho závodníka, kde se nedalo předjíždět. Když Bernal nastoupil, začaly se za ním dělat díry. Abyste někoho předskočil, musel byste jet po kostkách a na nich nakonec ztratíte mnohem více sil než na té boční pasáži. Byla to má poziční chyba. Kdyby ten kopec dnes nebyl kostkový, dopadlo by to možná jinak. Neříkám, že bych dojel s Bernalem, ale myslím si, že s Pozzovivem a Dennisem bych za ním určitě zůstal.
Takhle jste šlapal až za nimi a za Enrikem Masem, kterého jste ale s Konradem a Benootem postupně dostihli a předstihli. Porazit druhého muže z Vuelty vás potěší?
Já to tak neberu, kdo byl za mnou. Podstatný je pro mě pocit, že to mohlo být ještě lepší.
Už před začátkem švýcarských etap jste od šéfů vašeho týmu Astana věděl, že tu můžete jet na sebe? Přinejmenším podle vašeho nasazení v úvodní časovce i následných klasikářských etapách to tak vypadalo.
V týmu mi už na konci Gira řekli, že bych měl jet Švýcarsko na výsledek. Ptali se tehdy trenéra, kdo zvládal konec Gira v nejlepší formě, protože ten pak měl jet Švýcarsko jako lídr na pořadí. Takže jsem se dopředu dozvěděl, že bych se tu o to měl pokusit. Úvodní časovka proto byla má první po asi pěti letech, kterou jsem zkusil jet úplně naplno.
A v sobotu vás čeká druhá. Jste rád, že je „pouze“ 19kilometrová.
Určitě bych byl radši, kdyby byla ještě kratší, ale i za těch 19 kilometrů jsem rád.
Průběžně druhý Rohan Dennis by v ní měl vyčnívat, ale jak si věříte na další cyklisty, kteří jsou v celkovém pořadí kolem vás?
Benoot (6.) by neměl být v časovce úplně tragický. S Pozzovivem (4.) bych mohl jet podobně, v první časovce jsem ho tu porazil. A Konrad (3.) ji má dobrou, toho asi nepřeskočím. Budu se snažit jet, co to půjde, a v neděli pak ještě v horách něco vymyslet.
Z posledního nedělního stoupání na Furkapass vás v neděli potom čeká ještě 26kilometrový sjezd do cíle.
A předtím jedeme během etapy znovu ten páteční dlážděný cílový kopec (Svatý Gothard). Ale hlavně ať je ten poslední kopec je lepší, bez kostek.
Na jaké umístění v celkovém pořadí myslíte? I první pětku byste bral za velký úspěch?
Úspěchem by bylo pódium, stupně vítězů, i když na ně se dostat bude rozhodně těžké. Byla by to pecka, ale je velká pravděpodobnost, že to nevyjde. Jinak nad tím nepřemýšlím, jestli pětka nebo desítka. Prostě uvidím, kam mě to vynese.
Už máte jasněji, jaký program vás pak v sezoně čeká dál?
Teď si asi trochu odpočinu a příštím závodem patrně bude Kolem Polska.
A potom Vuelta?
Za normálních podmínek by to tak mělo, že pojedu Polsko - Vuelta. Ale ta je ještě daleko, stát se může cokoliv.
Už jste začali jednat o další smlouvě?
Jo, jedná se už dlouho.
Jen s jedním týmem?
Jedná se tak různě, s více lidma. Ještě úplně jasno asi nemám. Přestupuje se oficiálně až od 1. srpna, je pořád čas.