Chuť rvát se o přední umístění jste dnes prokázal už na Mortirolu, když jste si doskočil do úniku.
Odjela předtím velká skupina a na Mortirolu jsem koukal, že ji máme celkem blízko. Doskočil jsem si ji tedy, stejně jako i Kruijswijk. Říkal jsem si: Tohle je vážně dost velká skupina, ta by mohla klidně dojet až do cíle. Cítil jsem se dobře a věřil jsem, že v takhle početném úniku o moc víc sil než v pelotonu vydávat nebudu. Tak jsem prostě jel dál.
Při prvním průjezdu Stelviem jste vypadal jako jeden z nejsilnějších cyklistů ze zbylé osmičky jezdců ve vedoucí skupině.
I během druhého výjezdu na Stelvio jsem pořád vypadal dobře, když jsme tam zůstali jen s Landou a Kruijswijkem. Myslím, že jsem dnes vážně patřil k nejsilnějším v úniku. Přišlo mi, že kluci byli až trochu vystresovaní, že tam s nima pořád jsem. Jsme přece jen menší tým. Ale spolupracoval jsem s Landou i Kruijswijkem docela regulérně.
V polovině druhého výšlapu na Stelvio jste stále měli půldruhou minutu k dobru. Doufal jste v tu chvíli, že byste náskok mohli udržet až do cíle?
Ani nevím. Věděl jsem, že ti vzadu za námi určitě zrychlí, ale bylo to takové nejasné, že nás mohou dojet a nemusí. Každopádně jsme všichni tři chtěli vyjet nahoru co nejrychleji, kdyby nás dostihla skupina největších favoritů, tak ať nás aspoň chytnou co nejdál. Věděli jsme, že tempo favoritů se nám bude do kopce zachytávat těžko, ale že ve sjezdu bychom s nimi mohli vydržet.
Potom vypálil vpřed Landa a vy jste se ještě chvíli pokoušel ho dostihnout.
Jenže pak už byl mezi námi pořád stejný rozestup a já ho nemohl docvaknout. Kdybych na jeho útok zareagoval dřív, možná jsem s ním mohl pokračovat. Ale to už je teď asi jedno.
Jan Hirt caught by Nibali, Quintana, Pozzovivo and Zakarin. Now the goal is to stay with them until the top #Giro100 https://t.co/ygAFwdxVfB
Společně s Nibalim později Landa předváděl doslova kamikadze sjezd do Bormia, občas jim v zatáčkách i ustřelilo kolo.
Tak je možná dobře, že jsem tam s nima nebyl...
Jak se tentýž sjezd jel vám?
Dobře. Když není mokro, vždycky to jde. Byly tam sice louže od sněhu, ale to není nic proti tomu, kdyby nám pršelo. Pokračoval jsem se skupinou Mollemy a Pinota.
V cíli z toho bylo jedenácté místo v královské etapě a posun v celkovém pořadí na šestnáctou příčku. Když celý tento den shrnete, můžete s ním být jen spokojený, ne?
Myslím, že se nemám za co stydět, podal jsem dobrý výkon. Chtěl jsem letos na Giru zkusit nějaký únik, jen jsem nevěděl, který den to bude. Říkal jsem si: Rozhodnu se až podle toho, jak se kdy budu cítit. Dneska jsem se na něj cítil a přišlo mi to jako dobrá šance.
Jak moc vás teď po 5300 výškových metrech bolí nohy?
Zase až tak moc ne. Uvidíme zítra ráno. Za takhle těžký den můžete v nějaké další etapě i zaplatit, ale na druhou stranu mohu být v pohodě. I další kluci dneska trpěli.
Můžete se o štěstí v úniku pokusit na tomto Giru znovu?
Ale jo, když bude příležitost, zkusím to zase. Další etapy budou opět nahoru dolů, v úniku v nich sice vydám víc sil, ale není to v kopcích totéž, jako když jste ve třech lidech v úniku při etapě po rovině. Takže v mém případě platí, že není na co čekat.
