Bylo to utkání jiné než ve středu doma (34:32)?
V podstatě se to odvíjelo hodně podobně. Převážnou část utkání jsme vedli, ale definitivně jsme Belgičany zlomili až v úplném závěru. Zase jsme dělali individuální hlouposti v obraně, ale ta poslední sedmiminutovka nám sedla. To byla nejlepší pasáž v zápasech s Belgičany.
Co se tam změnilo?
Asi se projevila větší kvalita, hráli jsme tu pasáž velmi chytře. Dát 36 branek v Belgii je dobrý počin, ale až v tom závěru to bylo ono. Právě takhle se rozhodují důležité zápasy.
Ale inkasovali jste znovu 32 branek...
Přesto si myslím, že jsme byli v obraně lepší než doma, i když to pořád není podle našich představ. Na tom je třeba zapracovat, nedělat ty chyby, hrát disciplinovaně, dodržet schéma.
Co berete jako největší pozitivum dvou zápasů v Belgií?
Dokázali jsme, že jsme jeden tým. Nebyli jsme v jednoduché pozici, zvlášť po ne zrovna vydařeném domácím utkání a zvládli jsme to.
Přesto, nečekali jste to přece jen snadnější?
Belgičané nebyli špatní, měli velmi dobré střelce. Tohle vítězství je cenné. Byli jsme sice papírově favoritem, ale sportovně jsou na tom obě mužstva podobně. Oni se drápou zespoda nahoru, zatímco my se tam chceme udržet. Myslím, že jsme nakonec byli házenkářštější.
Dá se tedy říct, že převládá spokojenost?
Hlavně jsme si oddechli, že jsme zvládli tu úlohu favorita, která pro nás nebyla příjemná. Vyhrát v Belgii má pro náš mladý tým svoji cenu.
Na čem teď musíte nejvíc zapracovat, aby to v lednu proti Turecku bylo zase lepší?
Je toho hodně, ale především na té defenzivě. Bez kvalitní spolupráce obrany s gólmany, bychom nemohli v Evropě těm lepším celkům konkurovat.