Myslíte, že už víc nedokáže snést?
Tady v Nice je spousta prostoru, ale ve Francii jsou města, kde není možné celé zázemí závodu umístit. Tour je gigantická.
Jaká jsou vaše další přání oslavenkyni?
Aby se antidopingový boj dál rozvíjel a aby už se nevytahovaly staré aféry tak, jako se to stalo letos.
Myslíte Ullricha, který se přiznal ke krevnímu dopingu, nebo čerstvá obvinění Jalaberta?
Ano, z toho jsem smutný, protože o tom vím dost. Odvádí se hodně práce v boji proti dopingu v cyklistice, jenže už ne tolik v ostatních sportech. Je potřeba, aby boj s dopingem trošku couvnul, neříkám zmizel, ale aby se utlumil.
Jean-Marie LeblancSám čtyři sezony závodil mezi profesionály, po skončení kariéry pracoval jako novinář v deníku La Voix des Sports. Věhlas si však 68letý Leblanc získal až jako ředitel Tour de France, u jejíhož kormidla stál od roku 1989 do roku 2006. Zažil smrt Itala Casartelliho v roce 1995, dopingovou aféru Festina o tři roky později i rekordní šňůru dnes už sesazeného krále Lance Armstronga. V pozici ho nahradil Christian Prudhomme. |
A za třetí?
To je z mého pohledu možná to nejhorší - silnice. U vás to asi bude to stejné; dnes je cílem zpomalit dopravu, proto se všude staví retardéry, kruhové objezdy a pak je těžké organizovat závody. Cyklistika je právě o tom, že se jede hodně rychle. Je to konfliktní téma, na kterém musí organizátoři pracovat.
Chybí vám Tour?
Ne, ne, vůbec ne. Než jsem v roce 2006 na své pozici skončil, dlouho jsem se na ten moment připravoval. Pak jsem otočil stránku, odjel na venkov a začal se věnovat jiným věcem. Jsem pořád velmi aktivní, včetně cyklistiky: píšu předmluvy ke knihám, sám píšu svoje vlastní publikace, chodím na rozhovory do rádií, jsem předsedou francouzského Klubu přátel cyklistiky, se kterým letos připravujeme velkou akci. Na dojezd v Paříži chceme pozvat všechny světové závodníky, kteří aspoň jednou Tour dokončili. To jsou pro nás obři Tour.
Kolik jich je?
Asi 360. Všem jsme museli napsat, pozvat je, pak zařídit ubytování, jídlo. Spousta práce. Bude to pocta a poděkování těm, kteří předváděli skvělé výkony a na trati Tour tolik trpěli, ať svítilo sluníčko, nebo pršelo. A až toto skončí, oddechnu si a budu potřebovat odpočinek.
Tour, pokud ji tam můžeme nazvat, je i vaším dítětem.
Ne, je to dítě pana Desgrangea, jejího zakladatele, já jsem ji jenom zvětšil, zmodernizoval. V mé době bojovala Tour s ostatními sporty o pozornost, aby se dostala na televizní obrazovky. Potřebovala nové myšlenky, aby byla krásná, atraktivní, čistá, i když o tom můžeme diskutovat, protože ne vždy se nám to dařilo. Jsem rád, že impuls, jaký jsem Tour dal, se pořád rozvíjí.
A poslední věc - kdo podle vás letos získá žlutý dres?
No to já nevím. Současné cyklisty už tolik neznám, je to všechno pryč. Ano, Tour sice sleduju, ale nezabývám se jí podrobně a ani nemám favorita. Když to bude Contador, velmi dobře, když to bude Schleck, Froome, Sagan, dobře. Netrápím se tím.
