Poněkud stereotypní a zaběhlá hyrarchie formule 1 začala již Maďarsku měnit svou tvář. Smolař Sebastien Bourdais musel udělat místo Španělovi Alguersuariovi a nešťastný Felipe Massa je asi rád, že přežil jen relativně lehce zraněn. Již v Budapešti bylo jasné, že i u Renaultu brzy dojde ke změnám stráží, a tak nabízí tento víkend ve Valencii další dvě nová jména v kokpitech.
Alguersuari se stal nejmladším pilotem F1 všech dob. Zatímco se debut tohoto nezkušeného pilota, který letos zůstal ve Světové sérii Renault nijak nezářil, musí zařadit spíše do škatule ‚reklamní tah Red Bullu‘, je návrat Luca Badoera mezi startující ryzím poděkováním Scuderie Ferrari za jeho dlouholeté služby. Možná i pozdní omluvou za křivdu, které se (tehdy ještě mladému a nedějnému Italovi) dostalo roku 1999, když Jean Todt po Schumacherově nehodě vsadil na Mika Salu
Obě rošády jsou jen tahy z nouze. V případě 23letého Romaina Grosjeana se má věc jinak. Jeho příchod k Renaultu byl naprogramován a mnozí experti jej čekali již mnohem dříve.
Jednu hořkou pilulku ovšem musí francouzští fandové spolknout: Grosjean se narodil ve švýcarské Ženevě švýcarskému otci a francouzské matce. S dnes neodmyslitelnou školou motokár začal relativně pozdě, až ve 14 letech. Své první krůčky s monoposty dělal roku 2003 ve švýcarských šampionátech F-Lista a F-Renault/Monza. Suverénně se stal mistrem a doporučil se pro vyšší cíle: po sedmém místě v sezoně 2004, se stal francouzským mistrem formule Renault roku 2005.
Bylo jen logické, že jej automobilka Renault vzala pod svá křídla. Jako člen jejího výborného projektu Renault-Driver-Development a s francouzskou licencí postoupil Romain do evropského šampionátu F3 po jediném učebním roce s týmem ART (skončil 13.) rozdrtil v sezoně 2007 vynikající konkurenci včetně Buemiho, Hülkenberga, Jakese, Zandeho a Mortary.
Šampionem se stal předčasně a jeho další postup do GP2 následoval nejen rychle, ale i úspěšně: stal se mistrem zimního čampionátu GP2Asia (celkem 5 vítězství v Dubaji a Bhrajnu). Již minulý rok proto platil (stále ještě jako jezdec stáje ART) za jednoho z favoritů GP2.
Opět nezklamal: již čtvrtý závod sezony v Turecku vyhrál. Později dojel první i v Hockenheimu, slavil první pole-position v Budapešti a přidal další vítězství ve Spa. Celkově to stačilo na 4. místo hodnocení za Pantanem, Sennou a di Grassim.
Blázen do computerů a tennisu Grosjean směl během roku absolvovat první vydatné testy ve formuli 1 a přes zimu byl pokládán (stejně tak jako Lucas di Grassi) za vážného uchazeč o kokpit Renaultu-F1. Briatore se ale nakonec dohodl s Alonsem a pod tlakem Nelsona Piqueta seniora se přeci jen rozhodl dát i Brazilci Piquetovi další šanci. Grosjean proto nastoupil jako jeden z favoritů do dalšího ročníku GP2.
Tentokrát ovšem překvapivě jako jezdec španělské stáje Barwa. Byl výborně připraven – na to poukazoval již jeho zevnějšek. Výrazně zhubl. Ale ne hladověním, nýbrž sportem (nikdo si při obědě v zázemí GP2 nechodí tak často pro ‚nášup‘ jako Romain).
Úvod ročníku zcela ovládl. V Barceloně vyhrál z pole-position a stejný kousek zopakoval i v sobotním Monaku. Jeho težkou nehodu v neděli (po kolizi se Zuberem v zatáčce Tabacc vletěl do plotu nad svodidly) si mnozí experti vysvětlují jako důvod stagnace Francouzových pozdějších výsledků. Na stupínek vítězů se od té doby z nejrůznějších důvodů již nevyšplhal, v celkovém hodnocení je ale stále ještě druhý s reálnou nadějí na titul.
Tu teď ovšem vyměnil za kokpit F1 a byl to asi právě tento dvojitý přestup, který jej trošku odpoutal od cílů v GP2. Že "v příštím závodě nahradí Piqueta" se totiž šuškalo již od Istanbulu, v Budapešti ale bylo jisto: jeho kokurent Hülkenberg otevřeně litoval odchodu svého soupeře. Grosjeana nahradil Davide Valsecchi a jeho osiřelý monopost zase již přišel okouknout Stefano Coletti, který do GP2 postupuje z F3.
Briatore se tedy konečně rozhoupal ke kroku, který od něj Francouzi dlouho očekávali: posadit do Renaultu domácího pilota. Grosjean ví, jak vítězit. Teď jde jen o to, aby se letos osvědčil, aby se rychle učil – a aby se příští sezonu nenechal smést z dráhy lídrem Alonsem tak výrazně, jako se to stalo Piquetovi...