Tenisový idol a jeden z nejuznávanějších sportovců tohoto tisíciletí už vyhlíží start roku 2017. A bere jej jako regulérní comeback.
„Určitě to tak cítím. V mé kariéře to bude mít výjimečné místo,“ přiznal švýcarský fenomén v rozhovoru pro New York Times.
Rok 2016 patřil v jeho sportu jiným. Federer dokonce hovoří o comebacku číslo dvě, neboť na startu sezony z okruhu zmizel na dva měsíce kvůli operaci menisku. Naposledy hrál 8. července semifinále Wimbledonu proti Raonicovi (prohrál v pěti setech), poté vynechal i olympiádu v Riu i US Open - koleno si žádalo další a delší pauzu.
„Najednou jsem pochopil, jak by mohl vypadat sportovní důchod. Že se mohou říkat i takovéto věci: Dobrá, zůstaneme teď čtyři týdny jenom na jednom místě. Mirko, kam bys ráda na večeři? S kým bychom se mohli potkat?“ líčil.
Pro spoustu jeho fanoušků ale naštěstí pořád plane vášní pro tenis. A rodina není proti - ani choť Mirka Vavrinecová, ani dva páry dvojčat (mladší chlapci se narodili v roce 2014, proto lze předpokládat, že cestování postrádaly hlavně sedmileté dcery Myla Rose a Charlene Riva).
„Mirka s tím naprosto souhlasí. Děti tenhle život milují a já jsem opět hladový. Cítím se mladší, nabitý energií,“ řekl Federer, šampion 17 grandslamových turnajů.
Je to jen jeho pocit, či oprávněné sebevědomí muže, který má jednu z hlavních roli jedné z nejpamátnějších tenisových ér, v níž spolu válčí on, Rafael Nadal, Novak Djokovič a současná jednička Andy Murray?
Jeho comeback v Dubaji jako sparingpartner zblízka sleduje francouzský talent Lucas Pouille a pro švýcarský deník Blick Federera vychválil: „Roger je ve formě, je den ode dne lepší. Pokud bude hrát takhle dobře, rychle a agresivně, bude v sezoně prostě k nezastavení.“
To může minimálně na jejím startu vyvolal dost zajímavé partie třeba na Australian Open. Byť to pro skalní „federerovce“ zní až svatokrádežně, jejich idol kvůli dlouhé pauze spadl na žebříčku na 16. místo. Kdo jej potká dřív, než by chtěl?
A může kromě návratu mezi členy „Velké čtyřky“ třeba přemýšlet i nad výsadní pozicí?
To je momentálně pouhá tenisová astrologie. Federerovi je 35 let. Byť dokázal, že nemíní herně zakrnět, věk může být limitující. Zvlášť v éře mnoha natěšených dravců.
Jisté je naopak to, že král Roger své dlouho výsostné území nepřestal bedlivě sledovat. Ač se sám vracel k tenisu dle svých slov „velmi konzervativně“ a trénoval třeba jen hodinu denně, rivaly pozoroval.
„Smekám před Andym,“ ocenil, jak Murray v poslední možné chvíli v přímém souboji ve finále Turnaje mistrů uhájil před Djokovičem roli světové jedničky, do níž se vyškrábal krátce předtím. Srbovy emoční výlevy a lehký ústup ze slávy zároveň hodnotil smířlivě: „Lidsky je pochopitelné, že přišla i zklamání. Vždyť Novak už ve své kariéře vyhrál všechno, co šlo. Možná by mu pomohlo něco trochu změnit.“
Téměř každá sportovní generace je přesvědčena o vlastní výjimečnosti, Federer a jeho rivalové ale mimořádní opravdu jsou - a ještě by takoví rádi chvíli zůstali. Nejstarší z nich je pak na pokračování ságy čtyř legend vysloveně natěšený.
„Jak si povede Novak v roce 2017, to je přece skvělá story. Totéž platí o Andyho a Rafově příběhu. A já doufám, že můj příběh bude také zajímavý,“ pronesl Fededer. „Řekl bych, že v Austrálii všichni zažijeme epický start sezony.“
A není sám, kdo se nemůže dočkat. Bez Federera prostě aktuální tenisový svět jaksi není kompletní.
