Wagner si zranění přivodil nešťastnou náhodou v den, kdy se dozvěděl, že byl nominován na Světový pohár do Los Angeles. Z kanceláře zamířil do posilovny, na tréninkových válcích ale uklouzl a kolenem spadl přímo na kovový rám. Výsledkem byla uštípnutá chrupavka a operace.
„Rozhodně jsem ale nepočítal, že to bude trvat tak dlouho, myslel jsem si, že to bude otázka dvou tří měsíců. Nakonec jsem dva měsíce chodil o berlích a až po půl roce jsem mohl začít trénovat,“ nerad vzpomíná na trudné období.
Zatímco ostatní parťáci z Dukly Brno obráželi závody, Wagner musel začínat s tréninkem od nuly. „Bylo to náročné psychicky, protože člověk je zvyklý trénovat dvakrát denně a najednou nemůže. Musel jsem se s tím vyrovnat, ale teď už jsem z nejhoršího venku. Raduju se z toho, že konečně můžu pořádně dřít,“ přiznává.
První závody začal objíždět po půlroce, v srpnu se objevil na tradičním Memoriálu Otmara Malečka v Prostějově, kde s dráhovou cyklistikou začínal. A z výsledků na hranici desítky, které by ho jinak štvaly, byl tentokrát nadšený, vždyť znovu mohl závodit.
Na podzim znovu své jméno vykřičel do světa, když byl na mistrovství Evropy v Berlíně pátý na pevný kilometr. „To byl první větší závod a jel jsem tam absolutně bez očekávání. Sedlo mi to a páté místo mě nakoplo,“ vypráví Wagner.
Přesto ho zranění občas pobolívalo a na závody Světového poháru musel zapomenout. Návrat je mnohem pomalejší, než si přál. „Už po operaci jsem čekal, že rekonvalescence půjde daleko rychleji, ale teprve po roce jsem koleno přestal cítit a mohl jsem se vložit do pořádného tréninku. Teď jsem v tréninkové fázi a mohu konečně pořádně začít trénovat. A ještě to chviličku potrvá, abych se vrátil do své maximální výkonnosti,“ uvědomuje si zábřežský rodák.
Robin Wagner (vlevo) ve sprinterském souboji.
Už však alespoň vidí světlo na konci tunelu. Další poměření s mezinárodní špičkou prožil o víkendu na prostějovském velodromu, který hostil Grand Prix Českého svazu cyklistiky. Ve sprintu byl sedmý a v keirinu desátý. „Vím, že jdu správnou cestou, a když zůstanu u dřiny, výsledky se časem dostaví,“ nepochybuje.
Uzdravil se v pravý čas, letos začíná kvalifikační cyklus na olympijské hry 2020 v Tokiu, kde by Wagner rád startoval. „Chci se na olympiádu dostat a je mi jedno, v čem by to bylo, jestli v team sprintu, sprintu nebo keirinu. Hlavně tam chci být,“ říká odhodlaně muž, který má bronz z ME v roce 2015.
