Byla třetí na klasické trati.
"Jsem šťastná a také sebevědomější. Začínám si věřit," řekla před akademickým mistrovstvím na Slovensku.
Už jste stihla skvělý bronz z Dánska oslavit?
Fakt ještě ne, teď toho bylo hodně. Ale jestli se mi aspoň trochu vyvede akademické mistrovství světa, nějaká oslava určitě proběhne.
Tak to ji můžete začít pomalu chystat. Vždyť obhajujete titul z klasické tratě.
To je pravda a chtěla bych si jej zopakovat. Tedy, aby to neznělo příliš sebevědomě, spíš chci podat výkon, se kterým budu spokojená.
Ale jen nešetřete sebevědomím. Po dánském mistrovství si určitě věříte?
Je to lepší, začínám si opravdu věřit. A je to dobré, protože to je základem úspěchu.
Sebevědomí na rozdávání asi musí mít Švýcarka Niggliová. Vždyť už má 12 titulů mistryně světa. V čem je tak výjimečná?
Je na tom mimořádně skvěle fyzicky, ale domnívám se, že příčinou její výjimečnosti je právě vysoké sebevědomí.
Vyznáváte před závody nějaké rituály nebo spoléháte na sílu talismanů.
Toho jsem se vždycky snažila vyvarovat. Je to taková berlička. Věřím jen sama sobě a ničemu jinému.
Vašemu bronzu předcházelo 15. místo ze sprintu. Nebyla jste nerózní?
Ani ne, snažila jsem se hodit do klidu a nemyslet na neúspěch. Jsem šťastná, že se to povedlo!
Jaké byly vaše ambice na klasice?
Počítala jsem s tím, že když půjdu dobře, mohla bych do šestého místa být. Snažila jsem se soustředit, nenechat se rozhodit a jít do toho od začátku maximálního rychlostí.
To se také podařilo. Vždyť jste záhy doběhla Švýcarku Königovou, která startovala dvě minuty před vámi...
Ale dlouho jsem se s ní nezdržela. Pak jsem šla svůj vlastní závod.
Jste si přesto vědoma nějaké chybičky? Vždyť od stříbra jste byla zanedbatelnou půlminutu.
Je pravda, že nějaké jsem udělala, ale nemá cenu se tím trápit. Mám bronz, což je velký úspěch.
Určitě jste byla pod velkým tlakem ze strany svazu?
Určitě, ale snažila jsem se od troho oprostit. Pomáhá mi, když si řeknu, že běhám sama pro sebe a ne pro nikoho jiného. Orienťák mě prostě baví.
