Kromě klasických činek tak posiluje i s těmi podomácku vyrobenými: s dvěma pneumatikami připevněnými na ocelovou tyč. Občas si také vypomůže tím, že nad hlavu zvedá svou malou dceru.
Když ho omrzí hodiny strávené na běžeckém pásu nebo cyklistickém trenažeru, za domem rozmístí květináče či dětské hračky a vytvoří si překážkovou dráhu.
V kondici se také udržuje pomocí práce na zahradě: tahá pytle s cementem a okopává záhony. „Dávejte pozor, abyste využívali i nohy,“ vtipkuje, zatímco se ohání motykou.
Vzhledem k omezeným možnostem tréninku během pandemie koronaviru vyžaduje příprava sportovců improvizaci.
A Lavillenie se nejistým podmínkám dokázal skvěle přizpůsobit.
„Je na každém, aby našel nějaké řešení a měl fantazii,“ líčil v rozhovoru pro Le Monde. „Čím víc času ztratíme, tím těžší bude potom rychle najít rytmus.“
Podobně jako jeho kamarád a soupeř Švéd Armand Duplantis postavil i 33letý Francouz u svého domu v Pérignat-les-Sarlieve skokanský sektor, kde každý den piluje techniku.
Pro zpestření na něm dokonce sám pro sebe pořádá soutěže. Říká jim „závody v domácím vězení“ a své úspěšné pokusy pravidelně zveřejňuje na sociálních sítích.
Lavillenie během tréninku se svou malou dcerou:
Začínal na výšce 550 centimetrů, poté laťku zdvihl na 561 a během velikonočních svátků pokořil i hodnotu 570. „Úkol splněn,“ pochlubil se výkonem.
Směrem k olympiádě
Zatímco v domácích podmínkách už 570 centimetrů zdolal, na loňském mistrovství světa nikoliv. Třikrát po sobě laťku shodil a v Dauhá se rozloučil už v kvalifikaci.
„Měl jsem v sobě určitý blok, který byl silnější než já. Taková je holt kvalifikace, občas je to past. Nejsem první favorit, který v ní uvízl, a určitě ani ne poslední,“ prohlásil po závodě.
Je to už taková jeho tradice. Dlouhou řadu let kraloval skoku o tyči, šest let držel absolutní světový rekord. Ale zlatá medaile ze světových šampionátu?
Ani jedna.
„Navždy prokletý,“ psal o něm francouzský Parisien.
Jistě, mezi léty 2009 až 2017 pětkrát za sebou získal na mistrovstvích světa medaili. Má čtyři bronzy a jedno stříbro. Jenže od tyčkařského fenoména se zkrátka čekala jen a jen první místa.
„Vždycky jsem se ale z proher dokázal rychle oklepat,“ říká.
Místo jeho odplaty mělo být letos v Tokiu. Po zlatu z Londýna 2012 a stříbra z Ria 2016 chtěl v japonské metropoli rozšířit svou sbírku olympijských cenných kovů.
Lavillenieho zahradních 570 centimetrů:
„Rozhodně neplánuju po jednom nezdaru končit kariéru, naopak. Teď si odpočinu a všechnu tu frustraci vrhnu směrem k přípravě na olympiádu,“ plánoval po loňském zklamání.
V letošní halové sezoně skočil na mítinku v Clermond Ferrand, který sám pořádá, 594 centimetrů. Byl to jeho nejlepší výsledek pod střechou za poslední čtyři roky.
Jenže jak v tomto závodě, tak i celém dosavadním ročníku musel blahopřát vzrůstající hvězdě – Duplantisovi.
Dvacetiletý švédský reprezentant v Toruni překonal Lavillenieho šest let starý absolutní světový rekord 615 centimetrů. O týden později pak v Glasgow svůj historický zápis vylepšil na 618.
„Ne, nejsem zklamaný, že mě zrovna tenhle kluk o rekord připravil,“ prohlásil Lavillenie. „Už dva roky vím, že má potenciál. Pro mě bylo ctí být světovým rekordmanem dlouhých šest let.“
Jsme na jedné lodi
Olympijské hry v Tokiu tak měly letos nabídnout zajímavý duel. Dlouholetý král vs. mladý nástupce. K tomu další vyzyvatelé: Američan Sam Kendricks, Polák Piotr Lisek…
Jenže vzhledem k šířící se pandemii koronaviru se klání pod pěti kruhy v tomto roce nekoná. Po dohodě mezi japonským premiérem a šéfem Mezinárodního olympijské výboru se hry o rok odkládají.
Podobně jako další sportovci i 33letý Francouz rozhodnutí přivítal. „Děkujeme za uposlechnutí atletů z celého světa a za přemýšlení o zdraví všech,“ řekl Lavillenie.
„Všichni jsme na jedné lodi. A v mém případě, i když jsem měl třetí nejlepší výkon zimy a vrátily se mi nadějné vyhlídky do Tokia, to může být příležitost k odpočinku po čtyřech fyzicky i psychicky náročných letech,“ dodal v rozhovoru pro L´Equipe.
Momentálně tak může skákat jen na zahradě a místo útoku na olympijskou medaili pomýšlet na překonání vlastního „světového rekordu v domácích podmínkách“.
Ten má podle něj hodnotu 585.