Jen v civilu na střídačce sledoval zkušený obránce Jiří Vykoukal sobotní zápas s Finskem. Trápilo ho zranění. Pro něj, rekordmana v počtu reprezentačních startů, je to dost neobvyklá pozice. Od roku 1993, kdy vznikl český tým, patří k základním kamenům téměř všech výběrů. Lhostejno, zda mužstvo trénuje Bukač, Hlinka nebo Augusta. Lhostejno, zda zrovna hraje ve Spartě, švédském MoDo nebo finském Espoo. Už v září ve Zlíně převzal rekordmanskou štafetu od Pavla Patery. Po včerejším utkání s Ruskem může devětadvacetiletý obránce napočítat 162 startů. "Ani se o to moc nestarám. Jen občas mi někdo řekne, kolik už mám za sebou zápasů. Těší mě to, ale v hokeji to není všechno," tvrdí Vykoukal. V druhé polovině devadesátých let prošel většinou mezinárodních turnajů, je dvojnásobným mistrem světa. Chyběl však u největšího úspěchu českého hokeje, v Naganu dostali přednost beci z NHL. Cítí lítost? "Vůbec ne. Tenkrát se mi narodil kluk a měl jsem úplně jiné starosti. Mnohem příjemnější. Ani jsem neměl čas dívat se na zápasy v televizi." Zlínský obránce Martin Hamrlík nedávno prohlásil, že v reprezentaci nemá šanci. Příležitost prý dostávají zásadně oblíbenci jako Vykoukal či Libor Procházka. "Jenom brečí do novin," odpovídá mu Vykoukal. "Je divné, že ani když další tři oblíbenci odešli v létě do NHL, Hamrlík v reprezentaci nehraje. Na turnaje jezdí jiní, Cartelli, Píša, Židlický." Úspěchy českého hokeje v posledních letech vynesly řadu Vykoukalových spoluhráčů do NHL. Postupně odešli Špaček, Sýkora, Kučera, Kaberle a Benýšek, štěstí aspoň na farmě zkusil Procházka. V obraně šampionů osiřel. "Já žádnou nabídku nedostal," krčí rameny. V Americe se pokoušel prosadit už v roce 1990. Během tří let si zahrál jen ve farmářských týmech Washingtonu, pak se vrátil domů. "Byly chvíle, kdy jsem na tom nebyl nejlépe. Ale naučil jsem se tam stoprocentně přistupovat k tréninku, to je k nezaplacení." Další české vlny do NHL už šly mimo něj. A přitom dnes hraje v zámoří řada hokejistů, kteří v extralize rozhodně nevyčnívali a reprezentace pro ně byla jen vzdáleným snem. Zrovna v době Karjala Cupu debutoval v Bostonu bývalý slávistický zadák Pavel Kolařík. V extralize přitom průměrný hráč průměrného týmu. "Je známou pravdou, že řada hráčů z NHL by v Evropě neměla šanci. I podle toho beru svůj hokejový osud," říká smířlivě Vykoukal. "Ve Finsku jsem spokojen a jsem rád za každou pozvánku do reprezentace. Kdo ví, třeba za dva měsíce už tím oblíbencem nebudu."
13. listopadu 2000
