„To bylo spíše do krku,“ mávla Doláková rukou. „Bylo to v pohodě, jsem zvyklá z tréninků.“
Opravdu se vůbec nebojí?
„Ne, to bych v brance nemohla být.“
Říká, že takový nepříjemný zásah ji spíše nabudí, než aby s ní otřásl. „To se naštvu a řeknu si, že mi to nebudou střílet do hlavy ani nikam jinam.“
V neděli v 18.00 se Markéta Doláková postaví francouzským soupeřkám v odvetě na jejich půdě. A bude toho muset hodně pochytat, aby její tým uspěl, jelikož Porubanky jdou do zápasu se sedmibrankovou ztrátou, doma prohrály 24:31.
„Ten výsledek je až moc krutý na to, jaký byl průběh zápasu,“ řekla Doláková. „Takovým rozdílem jsme doma prohrát neměly, mrzí to dost. Odveta u nich bude těžká, ale sedm gólů v házené nic neznamená.“
Jak tedy uspět? „Musíme zlepšit přechod do útoku plus útočné kombinace a jejich proměňování. A nesmíme soupeřkám házet balony do rukou,“ uvedla brankářka.
Porubanky se znovu budou muset vyrovnávat s výškovou převahou protivnic. „To je pravda,“ potvrdila Markéta Doláková. „V tom prvním utkání jsme se toho bály, ale naštěstí ze spojek, kde by jejich výška měla být hodně viditelná, moc střel neměly. Trochu to bylo poznat z křídel, když mě křídelní hráčka přestřelila, na což nejsem z interligy zvyklá. Dostala se při střelbě nade mne. Přitom na křídlech většinou bývají ty malé házenkářky.“