Ta malá bulka totiž byla zhoubným kožním nádorem. Rakovina.
„Pan doktor Třeška, který mě operoval, mi později na kontrole řekl, že kdybych návštěvu protahoval, mohlo být už pozdě,“ svěřuje se Motlík, bývalá opora plzeňského Talentu, kterému pomohl ke třem českým titulům.
Do kožní ordinace zamířil přesně 8. dubna. „Paní doktorka Kofroňová z polikliniky na Doubravce mi hned řekla, že je to vážnější věc. Druhý den už jsem byl na operaci. Oběma lékařům bych chtěl aspoň touto cestou moc poděkovat za skvělou, a hlavně okamžitou péči, která mi bez nadsázky zachránila život,“ vzkazuje Motlík.
Další dny po operaci čekal, jak dopadne histologické vyšetření. Dozvěděl se, že v těle mu bujel zhoubný nádor spinaliom, na kůži druhý nejnebezpečnější. „Když se takovou zprávu dozvíte, je to tvrdá rána. I když mě všichni varovali a zrazovali, abych nehledal detaily na internetu, stejně to uděláte. Nespal jsem, pár nocí i probrečel,“ přiznává někdejší reprezentant.
Bývalý házenkář Radek Motlík si v Plzni otevírá obchod se sportovním vybavením.
Neptal se ale sám sebe, proč zrovna on. V hlavě měl jiné myšlenky. „Dcera je v pátém měsíci těhotenství, napadají vás scénáře, že se ani nedožijete vnoučete. Tohle pro mě bylo nejsilnější. Pak třeba i to, že po kariéře se nám se společníkem povedlo velmi dobře rozjet podnikání, a všechna tahle energie bude zbytečná,“ říká Motlík.
Lékaři jej uklidňují, že na problém se přišlo včas a bude v pořádku. „Věřím tomu, ale stejně máte někde vzadu v hlavě varovný signál. Každý půlrok budu chodit na kontrolu a sono vyšetření třísel. Změnil jsem i životosprávu, piju vodu, přidal jsem víc ovoce a zeleniny. Snažím se žít celkově zdravěji,“ prozrazuje házenkář, který deset let kariéry působil ve Francii.
I jeden velký comeback byl přitom na spadnutí. Motlíkovi se v únoru ozvala Jena, klub ze čtvrté německé soutěže. Jestli by nevypomohl se záchranou v soutěži. „Zjistili si, že loni v červnu jsem končil v druholigovém Dessau. Sháněli zkušeného gólmana na posledních pět utkání a oslovili mě. Musím říci, že i za opravdu zajímavé peníze,“ naznačuje. Kývl, po půl roce bez házené se začal znovu protahovat, domluvil se na tréninku v nedalekých Šťáhlavech. Jenže nemoc covid-19 a postupný zákaz sportování po celém světě jeho krátký návrat mezi tyče zhatil. „V říjnu mi bude padesát, vlastně bych si skoro vyplnil přání, že budu chytat až do tohohle věku,“ usměje se konečně Motlík.
Ale nelituje. Osud mu připravil úplně jiné nástrahy. A ač to zní velmi paradoxně, koronavirus mu pomohl. V tom směru, že do ordinace zašel včas. „Čas je v těchhle chvílích to nejdůležitější. To ať mají všichni na paměti,“ apeluje Motlík.
