Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem nejpomalejší dálkař na světě, směje se rekordman Juška

Radek Juška | foto: Reuters

3 2017
Poprvé v atletické kariéře na mezinárodní akci juchal se zlatou medailí na krku. Českou hymnu ale Radek Juška neslyšel. „Pustili mi jen univerziádní,“ pokrčí rameny 24letý dálkař. „Ale už ten pocit, kdy jsem byl na nejvyšším stupínku a viděl stoupat českou vlajku, stál za to,“ ujišťuje jediný český šampion z univerziády v Tchaj-peji, která skončila ve středu.

Kromě zlata si mladík pocházející ze Staroviček u Hustopečí ze „studentské olympiády“ přivezl domů i nový český rekord, který v kvalifikaci vylepšil na hodnotu 831 centimetrů.

„Jsem spokojený! Na jednu stranu je trochu škoda, že jsem ve finále nepředvedl lepší výkon, ale i to stačilo. Nemůžu si stěžovat,“ libuje si Juška, jenž ve finále shrábl zlato za výkon 802 centimetrů.

Na stejnou metu dolétl český dálkař i počátkem srpna ve finále mistrovství světa v Londýně, kde obsadil desáté místo.

Když hodně chci, ubírá to výkonu, ví rekordman

Při vrcholech sezony pod otevřeným nebem se Juškovi vyrýsovala pozoruhodná skutečnost. I na olympijském stadionu v Londýně totiž nejlepší pokus předvedl už v kvalifikaci, kterou ovládl skokem do vzdálenosti 824 centimetrů.

Jako by kvalifikační stres, kvůli kterému v technických disciplínách na velkých akcích pohoří řada favoritů, pro něj neexistoval. „Bavil jsem se o tom už i s trenérem. Do kvalifikace jdu uvolněněji, nic neočekávám,“ přibližuje Juška. „Ve finále tomu člověk chce dát přidanou hodnotu, aby skočil něco víc. Spíš to ale ubírá a výkon to pokazí, než aby tomu pomohl,“ uvažuje svěřenec trenéra Josefa Karase.

Český dálkař Radek Juška ve finále MS v Londýně

I proto nejdelší dálkařský výkon v české a československé historii viděla hrstka diváků v Tchaj-peji už v kvalifikaci. V kvalifikaci, při níž žhnulo slunce, před kterým se nedalo na univerziádním stadionku kde skrýt. „Na krku a na hlavě jsem měl pořád sáčky s ledem, abych nedostal úpal a abych ochlazoval organismus,“ přibližuje Juška.

„Na druhou stranu byly svaly díky teplu celou dobu zahřáté a nehrozilo nějaké prochladnutí,“ doplňuje rekordman, který v Asii zlepšil vlastní národní maximum o dva centimetry.

Plánují psychické meditace s odborníkem

Univerziáda znamenala pro Jušku poslední velký mítink v sezoně, ve které potvrdil výkonnostní progres. Aby nejlepší tuzemský dálkař posledních let neustrnul a třeba začal pokukovat i po medailích z prestižních šampionátů, musí svoje umění prodat nejen v kvalifikaci, ale i ve finálových závodech.

„Ty byly trošku horší. Když jsem nebyl v křeči a snažil se o techničtější provedení, zvládl jsem to líp,“ ví Juška. Proto s koučem Karasem zvažuje, že od nové sezony by mohl začít spolupracovat s „odborníkem přes hlavu“.

„Mohli bychom zkusit nějaké psychické meditace nebo něco takového,“ naznačuje blonďák s potetovanou levačkou. „Zatím jsem to s trenérem rozebíral jen jednou. Uvidíme, jak to bude vypadat,“ poznamenává.

Český dálkař Radek Juška ve finále MS v Londýně

V Praze obnovuje „vysokoškolskou“ kariéru

Jušku ještě čeká finále domácí extraligy, poté si krátce od atletiky oddechne. A od poloviny října se začne chystat na halovou sezonu. Kromě správného nastavení hlavy český rekordman moc dobře ví, kde má rezervy. „Pořád jsem nejpomalejší dálkař na světě,“ usměje se.

„Musíme zapracovat na rychlosti. Budeme se snažit už na prvním všeobecném tréninku v Tatrách. Chceme dělat víc věcí do rychlosti. Místo delších kopců budeme vybírat kratší, rychlejší výběhy schodů a tak dále,“ plánuje si někdejší fotbalista Velkých Pavlovic, jenž se před čtyřmi lety přesunul z atletického oddílu Lokomotiva Břeclav do pražského Olympu.

V roce 2015 prorazil, když v pražské O2 areně na halovém mistrovství Evropy senzačně doskočil pro stříbro. Loni se podíval na olympiádu do Ria, kde mu o jednu příčku unikl postup z kvalifikace.

Právě před premiérovou účastí pod pěti kruhy Juška vzdal studium na Vysoké škole ekonomické, nyní vysokoškolskou kariéru (díky čemuž mohl závodit na univerziádě) obnovuje. Na zemědělské univerzitě v Praze si vybral obor hospodářská a správní služba v lesním hospodářství.

Ale na rodnou Moravu se dál snaží jezdit co nejčastěji. „Jelikož mám přítelkyni v Brně, snažím se v každé volné chvíli,“ vysvětluje olympionik. „Když závodím v sobotu, pak jedu do Brna a na trénink se vracím v pondělí nebo úterý,“ pokračuje. „A když jedu domů, beru to tak, jako kdybych jel na chatu.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze