Podle předsedkyně organizačního výboru Lois Applebyové se už prodalo přes 820 000 lístků. Tím Australané překonali dosavadní rekord z Atlanty, kde před čtyřmi lety mělo zájem o soutěže paralimpiků půl milionu diváků.
Zahajovací ceremoniál je vyprodán od pondělí a poté, co pořadatelé oznámili, že na slavnostní zakončení paralympiády zbývá tisíc vstupenek, byly i tyto lístky bleskurychle rozebrány.
"Těší nás, že na zahájení i na závěr paralympiády budeme mít plný stadion," radovala se Applebyová. Plné hlediště by mělo sledovat také závěrečné zápasy v basketbalu, volejbalu, ragby i finálové bloky ve vzpírání a plavání.
Diváci uvidí v akci i volejbalový tým Kambodži, v němž deset hráčů z jedenácti přišlo o končetiny vinou nášlapných min. Ty jsou v zemi, po třiceti letech občanské války, běžnou součástí života.
Svých svěřenců si šestadvacetiletý německý trenér Daniel Kopplow váží. "Volejbalisté neměli prakticky nic z toho, co považují sportovci v jiných zemích za samozřejmé. Žádné boty na trénink, sprchy ani krytý kurt, na kterém by se dalo trénovat za deště. Přesto si na nic nestěžovali," vzpomínal co jej překvapilo, když k týmu devět týdnů před začátkem paralympijských her přišel.
"Bylo to hrozné. Měli jen pět míčů pro celou reprezentaci, žádné boty. Po trénincích se museli mýt v kbelíku," vzpomínla Kopplow. "Zrovna bylo období dešťů, takže jsme museli najít nějaké hřiště pod střechou. Když jsme se snažili jedno hřiště zastřešit, narazili jsme na nevybuchlou minu," popsal šestadvacetiletý student své začátky u kambodžského týmu.
Nakonec volejbalisté našli kurt, který byl sice zastřešen, ale chyběly mu zdi. "Pokud pršelo a foukal vítr, museli jsme trénink stejně zrušit," dodal trenér.
