Šestadvacetiletý obr atleticky začínal v dálkařském sektoru. Nevýrazně. Potom zkoušel víceboje, jenže nejvíc ho to táhlo k překážkám. A nad nimi si teď zajistil největší úspěch kariéry. Ustál tlak, který se na největšího favorita valil, poradil si s technickou chybu na druhé překážce. A stal se šampionem.
Dva dny po velkém triumfu si sedl k počítači a odpovídal na otázky čtenářů iDNES.cz. Ve svých odpovědích se vrátil k závodu. I k momentu, když vyšlápl z trati.
Odpovědi Petra Svobody čtěte zde |
"V cíli jsem si to vůbec neuvědomil, až novináři mě upozornili, že jsem vyšlápl. Myslím si, že jsem vedl a nedošlo k fyzickému kontaktu, ke zpomalení soupeře, takže pravidla nebyla porušena. A myslím si, že případný protest by stejně neprošel, i když obavy jsem měl," reagoval.
Na co myslel před startem? "První myšlenka, když jsem zaklekl do bloků, byla: Neudělej chybu jako v Barceloně. Snažil jsem si představit ten krásný pocit vítězství v cíli."
    |
Jaké byly oslav? "Oslavoval jsem jen lehce s trenérem a manažerem, dal jsem si dvě piva a stačilo mi to. Únava mě poslala rychle spát. Plánuji to až doma s přáteli a rodinou."
Na minulém halovém šampionátu v Turíně byl bronzový a ačkoliv teď získal tu nejcennější medaili, míří stále dál. "Zlato je hezké, ale světová konkurence je někde jinde," vyhlížel srpnové mistrovství světa v korejském Tegu.
"Určitě neplánujeme žádnou změnu v přípravě, zatím se nám to osvědčilo, tak se budeme držet osvědčeného plánu," napsal v další odpovědi.
Po třičtvrtě hodině se omluvil: "Spěchám, skáče Jiřinka." A vyrazil držet palce své přítelkyni - tyčkařce Ptáčníkové.
