"Myslím, že jsme proti nim odvedli důstojnou práci," konstatoval sedmnáctiletý český pivotman po vysoké porážce s favoritem.
"Hlavní problém byl na doskoku. Oni chodili na doskok v pěti, ale pak se v pohodě stíhali vrátit. My, když jsme šli na doskok ve čtyřech, měli jsme problém," popsal hráč italské Bielly rozdíl mezi vítězem a poraženým.
Že by byl jeden z ústředních problémů v rozdílné muskulatuře, to se mu nechtělo připustit. "Fyzický rozdíl mezi námi a Američany je samozřejmě velký," nedělal si iluze.
Ale dodal: "Snažili jsme se to bojovností vyrovnat a snad se nám to místy i dařilo. V dolním postavení jsme se dokázali přetlačovat poměrně úspěšně. To nebyl v tomhle zápase ten největší důvod výsledku."
A pak už nastal čas podívat se trochu do budoucnosti. V ní jsou od 27. do 29. června zápasy skupiny B, a to s Litvou, Argentinou a Íránem.
"Všichni soupeři budou těžcí, nejen tihle tři. Ale pokusíme se se všemi poprat a udělat co nejlepší výsledek," slibuje Slanina.
Jaký výsledek by si přál? "Medaili." A na co Češi doopravdy mají? "To si zatím netroufám říct."
V prvním duelu na turnaji Slaninův celek narazí na obhájce zlatých medailí z Litvy. Na jeho straně bude asi jediná výhoda - domácí prostředí.
"Když jsme hráli v Pardubicích a Hradci před dvěma lety na mistrovství Evropy, byla to tehdy velká výhoda. A já doufám, že nějací fanoušci přijdou a povzbudí nás," zve do pražských ochozů odchovanec kroměřížského a brněnského basketbalu.
