Čtveřice hráček a jejich doprovod - kapitán Minodu Ueda, dva trenéři, dva fyzioterapeuti a lékařka - působí mimořádně skromně. "V hotelu třeba vůbec nevyužívají salonek, který mají rezervovaný kvůli klidu při jídle," říká průvodce japonského týmu Petr Handl.
Sugijamaové řekl "ne" kapitán
"Ale my jsme tady se vším spokojeni," zdůrazňuje kapitán Minodu Ueda. Dvorec ČEZ Kolosea vyzkoušely jeho svěřenky už v pondělí. "Výborně připravený," chválí organizátory šéf japonského týmu.
Do Prahy přivezl čtveřici mladých hráček, dvojice zkušených Ai Sugijamaová a Šinobu Asagoeová zůstala doma.
"Sugijamaová se loni v prosinci zranila a ačkoli se její stav lepší, podle mně ještě není ve stavu hrát Fed cup, který je fyzicky i psychicky náročný. Proto jsem ji nenominoval," vysvětluje své rozhodnutí Ueda.
Asagoeová je sice zdravá, ale letos se rozhodla dát přednost turnajům WTA. "Program je nahuštěný, chápu ji. Hrála za Japonsko dlouhá léta, teď se chce soustředit na sebe," říká na adresu osmadvacetileté tenistky.
Bez dvou opor se šance jeho týmu na úspěch ve víkendovém pražském utkání snížily. "Ale nikdo nikdy neví. Je to Fed cup," upozorňuje na záludnosti týmové soutěže. "Bude to těžký zápas. My v něm nemáme co ztratit," říká Minodu Ueda. O svém družstvu má jasné představy. "Snažím se o totéž co Češi - chci vytvořit mladý perspektivní tým," dodává.
Rýže jako chleba
Pro pražské utkání to znamená sestavu: Akiko Morigamiová (74. v žebříčku dvouhry WTA), Aiko Nakamuraová (100.), Rika Fudžiwaraová (108.) a Saori Obataová (152.). Právě jejich vonné tyčinky dodávají japonské šatně a jejímu okolí skutečně osobitý ráz.
Stejně jako japonské jídlo, které si tým nechává na kurty vozit z restaurace v centru města. "My prostě potřebujeme k životu rýži!" usmívá se Minodu Ueda. "Je to náš chleba. Děláme si třeba rýžové koule, které jí hráčky mezi tréninky nebo zápasy. Dodává jim to energii," vysvětluje.
Zdejší stravou však japonský tým nepohrdne, v nejbližších dnech plánuje Ueda také večeři v nějaké typické české restauraci. A třeba i krátkou prohlídku města.
Ke konci týdne mu však hrozí, že se svými svěřenkami zažije místní výkyvy aprílového počasí. Vždyť předpověď mluví o teplotách kolem osmi stupňů, dešti a možnosti sněžení i v nížinách. "Sníh? To snad ne," kroutí hlavou Ueda. "I v tom se dá hrát. Už jsem to zažil," uklidňuje jeho český protějšek Tomáš Petera. Mnohem větší škody by na antukovém kurtu napáchaly případné mrazy.
Jenže... "Na dnes taky hlásili déšť a nějak jim to nevychází," směje se Petera při pohledu na prosluněnou Štvanici. "Takže pravidlo dne zní: Nevěřte předpovědi počasí. A nepanikařte!"
